Olga Havlová. Když ji dlouhé diskuze nebavily, raději se sebrala a šla štípat dříví
Olga Havlová se stala jedním ze symbolů porevolučního Československa i Česka. Svou přirozeností a lidským vystupováním si jako první dáma získala srdce celé země. Přestože se setkávala s mnoha významnými osobnostmi z celého světa, vždy v ní zůstal kus jejího rodného Žižkova, ke kterému se ráda hlásila. Pokud bylo potřeba, pro ostřejší slovo nešla daleko. Výrazně se zasadila o rozvoj sociální péče a charitativní činnosti u nás. Narodila se 11. července 1933.
V období dospívání chodila do skauta, pak uvažovala o kariéře herečky. Díky jejím půvabům i vnitřní hloubce se do ní zamiloval začínající spisovatel a dramatik Václav Havel. Nějakou dobu ale trvalo, než si o tři roky starší Olgu získal.
Už jako manželé si pořídili chalupu na Hrádečku, kde se v letech normalizace scházela široká společnost přátel s podobnými názory. Když Olgu přestaly bavit sáhodlouhé diskuse, sebrala se a raději šla štípat dříví. Její praktická povaha spolu se zájmem o druhé se projevily i později, kdy se výrazně zasadila o rozvoj sociální péče a charitativní činnosti u nás.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
