Olga Havlová stála tam, kde bylo potřeba. A tuto vlastnost přenesla i do Výboru dobré vůle
Od 90. let je tady, aby pomáhal lidem v nouzi. Výbor dobré vůle Olgy Havlové se věnuje potřebným lidem a snaží se bourat bariéry a předsudky, které vůči nim panují ve společnosti. Dárců je přesto pořád dost, pochvaluje si jeho ředitelka Milena Černá.
Někomu by se mohlo zdát, že chuť a ochota lidí přispívat potřebným ubývá. Není to prý ale pravda. „Nevytrácí se dobrá vůle darovat. Týká se to opravdu jak mladých lidí, tak i těch ve středním věku a starších lidí.“ Darovat je ale umění, jak říkala Olga Havlová. „Ctila zásadu dávat lidem dobré dary,“ dodává Milena Černá.
Štěstí na lidi
S manželi Havlovými se seznámila v Divadle Na zábradlí, kde Olga pracovala jako uvaděčka. Bylo to na premiéře hry Vyrozumění v roce 1966. „To byl začátek mého přátelství se vzácnými lidmi, protože jsem později byla lékařkou Charty 77.“
Tenhle dokument ji prý chartisté nikdy nenechali podepsat, aby neztratila místo a oni za ní mohli chodit do nemocnice. „Měla jsem štěstí ve svém životě na přátele a zajímavé lidi.“
Ta, která slouží
Na Olgu Havlovou vzpomíná jako na výjimečnou ženu. „Paní Olga byla silná osobnost. Nedělala ze sebe žádnou primadonu. Ona se jako první dáma vůbec necítila. Ona se vždycky cítila jako ta, která slouží druhým lidem. Poznala jsem ji jako velmi pracovitého člověka, který vždycky stál tam, kde bylo potřeba. A tuto vlastnost přenesla i do Výboru dobré vůle.“
Nejstarší řemeslo bez rizika
Milena Černá je vystudovaná lékařka a jejím oborem je dermatovenerologie. Díky touze pomáhat potřebným lidem, kteří jsou často na okraji zájmu společnosti, se před 15ti lety stala odbornou zástupkyní nestátního zdravotnického zařízení Rozkoš bez rizika.
Setkala se přitom s pestrou mozaikou osudů žen, které skončily na ulici. „Pracuji tam dodnes jako lékařka a jsem velmi ráda, když s nimi můžu zůstat o samotě. Snažím se je motivovat k tomu, aby se zamyslely nad sebou a nad tím, jaká je čeká budoucnost.“
Staré a nové pohledy
Milena Černá je taky předsedkyní české pobočky Evropské sítě proti chudobě. Jako jeden z nejpalčivějších problémů současnosti vnímá předsudky. „Když je někdo v obtížné situaci, má se mu pomoct bez ohledu na to, jestli si tu situaci zavinil sám, nebo je v tom nevinně.“ Jak říká, u lidí se zdravotním postižením se podařilo předsudky překonat. Ale u lidí, kteří se dostanou do dluhů nebo onemocní duševně, se pořád rozlišuje, jestli si pomoc zaslouží. „Ta zásluhovost je velkým kamenem úrazu.“
Jaká byla minulost Výboru dobré vůle? Co se změnilo? Jaká jsou její přání a čemu se věnuje ve volných chvílích? Více uslyšíte v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka