Odbornice: Anorexie a bulimie je dnes častěji problémem mužů
Porucha příjmu potravy je nemoc duše. Taky se léčí na psychiatrických odděleních nemocnic. Nejčastější je bulimie a anorexie. Jaký je mezi nimi vůbec rozdíl?
„Poruchy příjmu potravy tvoří velké spektrum. Na jednom konci stojí restriktivní anorexie a na druhém psychogenní přejídání. Někde mezi nimi je pak bulimie,“ vysvětluje Hana Papežová, vedoucí lékařka Centra pro léčbu poruch příjmu potravy z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN Praha.
Bulimie má i prvky anorexie: nemocný se snaží být co nejhubenější. Zároveň se přejídá a „nadbytečných kalorií“ se zbavuje zvracením, což je hlavní známka diagnózy bulimie.
Rozhodně přitom nejde jen o dospívající dívky, nemoc se totiž může poprvé objevit v jakémkoli věku, navíc už i u mužů. „Co se v této problematice pohybuji, tak se vždy tradoval poměr žena vs. muž 9:1. Dnes ale v klinické praxi vidím daleko častěji muže!“
Anorexie ze sourozenecké rivality
Proč porucha příjmu potravy začne zrovna u vás, a druhého ne, je podle lékařky individuální. „Může to být trauma nebo zdánlivě banální situace, která pak ale spustí snahu vypadat jinak, a to prostřednictvím jídla.“
Některé dívky uvádí, že z okolí vnímají rovnítko mezi krásou, extrémní štíhlostí a výkonností. Spouštěčem taky ale může být touha po pozornosti nebo „obyčejná“ sourozenecká rivalita. „Tomu se pak říká maladaptivní chování, kdy člověk zvolí tento druh sebepoškozování.“
Léčba? Musíte chtít
U léčby poruch příjmu potravy je nejdůležitější fakt, že to nemocný sám chce. A taky ochota na tom zapracovat. „Chronické vážné anorektické potíže vás klidně mohou trápit celý život. Je ale třeba vědět, že se ze dne na den taky můžete dopracovat k vážným zdravotním či sociálním potížím.“
Nejsilnějším motivem žen-matek pak bývá ohrožení vlastních potomků. „Je to velká motivace. Nechtějí, aby jejich děti v rizikovém věku od nich odkoukaly dietní režim a neonemocněly ještě závažnější formou nemoci.“
Podle Hany Papežové to není první, ani poslední podobný dotaz. „Nemusíte hledat pomoc v ústavu, jak jste ho hanlivě nazvala, ale klidně v profesionální psychiatricko-psychologické ambulanci.“ Vyhýbat se v této situaci odborné pomoci není správná cesta.
Jak dítěti pomoci?
- Nejdřív si o nemoci zjistěte dostupné informace (jak probíhá, co může být spouštěč a co mohou rodiče dělat sami)
- Rodina by měla postupovat jednotně, po vzájemné dohodě
- Důležitá je atmosféra v rodině; pokud se budete jen spolu hádat, jste na cestě do pekel
- Obecné doporučení je pak „s dítětem být, mluvit a taky naslouchat jeho steskům“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.