Obchodníci nesmí prodávat „prošlé“ výrobky. Pravda, nebo lež?

13. říjen 2016

Jaký je rozdíl mezi datem spotřeby a datem minimální trvanlivosti? Kde na obalu najdete zemi původu? A jak s původem souvisí čárový kód?

Pro většinu zákazníků bývá na obalu klíčový údaj o trvanlivosti. V čem se liší minimální trvanlivost od data spotřeby? „Po dobu minimální trvanlivosti je potravina naprosto bezpečná. Po překročení data byste si už na výrobek měli dát pozor. Neznamená to ale, že by byl automaticky na vyhození!“ vysvětluje Jan Maryška, právník z časopisu dTest.

Prodávat, nebo ne?

Výrobky po datu minimální trvanlivosti si můžete v obchodě i koupit. Za podmínky, že se prodávají odděleně a jsou náležitě označené. Totéž ale neplatí pro výrobky s „prošlým datem spotřeby“. „Datum spotřeby říká, že po jeho překročení už se potravina prodávat nesmí! Nepovažuje se za bezpečnou.“

Hledáte zemi původu potraviny?

Musí být na obalu vždycky země původu? „Uvádí se jen tam, kde ho zvláštní předpisy vyžadují.“ Najdete ho tak na obalech masa (ne ale na salámech nebo párcích), na veškeré prodávané zelenině a ovoci (na kartonech), na vejcích a na medu. Jinde je to jen dobrovolné rozhodnutí výrobce/prodejce.


Jan Maryška, dTest Rozhodně se při určování původu potraviny neřiďte čárovým kódem! Ty začínající 859 sice byly uděleny v ČR, ale nemají žádný vztah k výrobě nebo k místu uvedení potraviny na trh.

Co nesmí chybět

Co všechno na obalech tedy doopravdy být musí? „Téměř každá potravina má svou vlastní sadu předpisů,“ říká Jan Maryška, právník časopisu dTest. Zastřešuje je základní evropské nařízení z roku 2011. Specifikuje povinné informace, způsob jejich prezentace a velikost písma.

„Jeden obal je klidně regulovaný hned čtyřmi předpisy. Narazil jsem i na 10 předpisů pro jeden obal,“ překvapuje Maryška. Obal sice výrobek prodává, ale právě proto musí dávat zákazníkům pravdivé informace. Podívejte se na přehled těch povinných.

Evropské nařízení řeší:
  • název potraviny 
  • složení výrobku
  • potravinové alergeny (je jich 14) 
  • pokud potravina zdůrazňuje určitou svou složku (např. jahody), tak se ve složení taky musíme dočíst, kolik jahod obsahuje 
  • množství (gramáž) potraviny v obalu datum minimální trvanlivosti, nebo datum použitelnosti adresu, kde si můžete stěžovat, kdyby s potravinou nebylo něco v pořádku
Samostatné vyhlášky upravují:
  • čokolády 
  • masné výrobky 
  • zavařeniny, kompoty, konzervy 
  • pečivo
autoři: lup , Jiří Holoubek
Spustit audio