O Vánocích si ukliďte nejen doma, ale i v duši, radí filozof Stanislav Komárek
Vánoce tráví už deset let v temné komoře. „Nemůžu tam jít jindy. O komoru je o Vánocích malý zájem, tak se to hodí,“ žertuje básník, biolog a esejista v Blízkých setkáních. Všechny díly pořadu najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.
„Být sám se sebou není právě jednoduché. A pro některé lidi dokonce zcela nemožné. Protože tam vylézají stíny, kterých se zaleknou. To jsou věci, které se nám nelíbí,“ vysvětluje antropolog a filozof Stanislav Komárek.
„U souseda si lakoty všimneme, ale u sebe si to nepřipustíme. Ale když si řekneme ‚Taky jsem trochu lakomý, ale mám se přesto rád‘, to je integrace stínu. Je to fuška. V té komoře se to dá dobře dělat. Před Vánocemi se uklízí a není úplně špatné si uklidit i v duši.“
Ponožek mám dost
Nechybí mu dárečky ani stromeček? „Nechybí. Ale kdybych byl venku, Vánoce bych zajisté slavil. Slavení patří k lidské kultuře. Z Vánoc se však v posledních letech staly svátky konzumu. Těžko si objednat větší zdraví, víc štěstí či svobody. A ponožek mám dost.“
Co je kritické myšlení? Jak poznáváme svět? Je poezie důležitá a významná?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
