O Vánocích si ukliďte nejen doma, ale i v duši, radí filozof Stanislav Komárek
Vánoce tráví už deset let v temné komoře. „Nemůžu tam jít jindy. O komoru je o Vánocích malý zájem, tak se to hodí,“ žertuje básník, biolog a esejista v Blízkých setkáních. Všechny díly pořadu najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.
„Být sám se sebou není právě jednoduché. A pro některé lidi dokonce zcela nemožné. Protože tam vylézají stíny, kterých se zaleknou. To jsou věci, které se nám nelíbí,“ vysvětluje antropolog a filozof Stanislav Komárek.
„U souseda si lakoty všimneme, ale u sebe si to nepřipustíme. Ale když si řekneme ‚Taky jsem trochu lakomý, ale mám se přesto rád‘, to je integrace stínu. Je to fuška. V té komoře se to dá dobře dělat. Před Vánocemi se uklízí a není úplně špatné si uklidit i v duši.“
Ponožek mám dost
Nechybí mu dárečky ani stromeček? „Nechybí. Ale kdybych byl venku, Vánoce bych zajisté slavil. Slavení patří k lidské kultuře. Z Vánoc se však v posledních letech staly svátky konzumu. Těžko si objednat větší zdraví, víc štěstí či svobody. A ponožek mám dost.“
Co je kritické myšlení? Jak poznáváme svět? Je poezie důležitá a významná?
Související
-
Proč si lidstvo hraje na bohy? Zamýšlí se biolog, spisovatel a antropolog Stanislav Komárek
O čem pojednává jeho poslední kniha Zápisky z pozdní doby? A co mají společného biologie a filozofie? Moderuje Marta Marinová.
-
Václav Bělohradský: Kompromis a pragmatismus jsou nohy demokracie. Teď ale vítězí pokrytectví
Je probíhající globalizace spíše érou mazaných lišek, nebo silných, ale pohodlných lvů? „Jsem na straně lišek,‟ říká Václav Bělohradský
-
Radkin Honzák: Společnost by si bohatě vystačila s desaterem
„Naše mysl touží po příjemných zážitcích a zaměňuje naše potřeby a přání,“ říká psychiatr. Jak funguje lidská mysl a proč bychom neměli zapomínat, že pocházíme ze zvířat?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
