O Olze bez Olgy. První dáma výhradně pohledem mužů kolem ní
Olga Havlová by se v letošním roce dožila 85 let. Hledejte s námi klíč k ženě, která měla svou duši pečlivě uzamčenou.
S „Olgou“ jsem se nikdy osobně nesetkala. Škoda. Možná by bylo pro mne snadnější složit zvukovou mozaiku povahy, názorů, jednání i jejího chování. Žena, která měla pověst upřímného člověka s „ostrým jazýčkem“ se nevyhnula kritice.
Záměrně jsem v dokumentu nepoužila chronologický postup ani archivní snímky s hlasem paní Olgy. Základní data o jejím životě si každý uživatel nových médií může vyhledat na internetu, který poskytuje zdroje seriózní i méně důvěryhodné. Je na každém z vás, jaký pohled si na paní Olgu vytvoříte a čemu uvěříte.
Jen pohledem mužů
Spletenec myšlenek, informací a názorů charakterizující ženu prezidenta Václava Havla, disidentku a především manželku jsem se pokusila rozuzlit společně jen s muži, kteří paní Olgu znali. Ženský pohled jsem záměrně vynechala. Snad mi přátelé paní Olgy nebudou mít za zlé, že jsem všechny z nich neoslovila. Do stopáže by se jejich povídání bohužel nevtěsnalo a bylo by to na román – ten měla první dáma ráda.
Osobnost Olgy dráždí ke zvědavosti. Hledat klíč k ženě, která měla svou duši pečlivě uzamčenou, je těžké. Objektivní pohled prakticky neexistuje, vždy se do něho vloudí špetka subjektivního pocitu a měřítko srovnávání. Za pokus to stojí.
Za „zpovědníky“ jsem si vybrala muže, kteří byli Olze nablízku v různých životních etapách a situacích. Ať už to bylo období disentu, role švagrové, manželky, tety či post první dámy, svázaný protokoly – Olga, jak říká biskup Václav Malý – byla svá. Výpovědi, glosy, charakteristiky momentů, setkání i osudových mezníků se v mnohém nápadně podobají a prolínají… někde je vzácná shoda.
Tři návštěvy, tři muži
Tři návštěvy, tři muži, jeden se vloudil neplánovaně a jedna žena středem pozornosti – OLGA. Pro někoho nepřístupná, chladná, přísná, přirozená žena se sociálním cítěním, vzdálená…. vtipná…sama se sebou v přítomnosti druhých.
V letošním roce by se první dáma Olga Havlová dožila 85 narozenin. A můžeme spekulovat o tom, jakým směrem by se její život ubíral. Charita by byla jistě bezpečnou kotvou…
Olga Havlová, rozená Šplíchalová (11. července 1933 Praha – 27. ledna 1996)
- Po základní škole se učila v Baťových závodech
- Během 50. Let vystřídala různá zaměstnání (účetní, prodavačka)
- V roce 1956 se seznámila s Václavem Havlem
- V 1961-69 byla zaměstnána jako uvaděčka v Divadle Na zábradlí
- Členka Charty 77
- 1979 – spoluzakladatelka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS)
- Od 1979 – se podílela na vydávání samizdatové Edice Expedice
- V roce 1986 iniciovala vznik časopisu O divadle
- V roce 1987 se podílela na založení Originálního Videojournalu, za jehož produkci a dramaturgii získala prémii Českého literárního fondu za rok 1989
- V roce 1990 s přáteli z Charty 77 založila Výbor dobré vůle
- V roce 1991 byla v Norsku vyhlášena „Ženou roku 1991“ (v Norku ji říkali Salašnice roku. Jako správná salašnice musela prokázat samostatnost a mimořádné schopnosti)
- 1997 – propůjčen in memoriam Řád T. G. Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva
Související
-
Olga Havlová stála tam, kde bylo potřeba. A tuto vlastnost přenesla i do Výboru dobré vůle
Od 90. let jpomáhá lidem v nouzi. Výbor dobré vůle Olgy Havlové se věnuje potřebným lidem a snaží se bourat bariéry a předsudky, které vůči nim panují ve společnosti.
-
S Olgou Havlovou se přátelím i teď, když je v nebi, říká Milena Černá
Přezdívalo se jí „doktorka chartistů“. Přes 30 let už jako ředitelka Výboru dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové bojuje za právo umírat doma. Přesvědčila i Václava Havla.
-
S prezidentskou kandidaturou Václava Havla nesouhlasila. Osudové ženy: Olga Havlová
Manželství s disidentem a pozdějším prezidentem Václavem Havlem nebyla žádná idylka. Olga Havlová přese všechno zůstala lidská, čímž okouzlila davy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.