Notebook i lajkovat jsme přijali jako běžné výrazy, tvrdí jazykovědkyně
Sametová revoluce ovlivnila český jazyk, myslí si Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český. „Do češtiny jsme přijali mnoho anglicismů,“ vysvětluje v Blízkých setkáních.
Po revoluci se v českém jazyce hodně změnilo. „Změnila se pracovní nabídka, způsob života, objevily se nové technologie. To vše přineslo do češtiny spoustu nových výrazů, především z angličtiny,“ vysvětluje Pravdová.
„V nově nabyté svobodě jsme byli k anglickému jazyku velmi vstřícní, protože vše co přišlo ze Západu, bylo v té době přijímáno jako dobré. Výrazy jako notebook nebo lajkovat jsme zařadili do běžné konverzace a nepřijde nám na nich nic zvláštního, přestože to nejsou česká slova.“
Neostré hranice
Čeština je prý jako houba a nasaje cokoliv, vysvětluje Markéta Pravdová. „Svoboda ovlivnila jazyk nejen v mluveném projevu. Vycházela literatura jakéhokoli žánru a cenzura neexistovala. Najednou jsme mohli říkat, co si myslíme. V médiích i politice se začaly objevovat věci, na které jsme nebyli zvyklí. Normy se rozvolnily a my sami si musíme určovat, co se nám líbí. Hranice jsou ale velmi neostré,“ uzavírá jazykovědkyně.
Patří do češtiny vulgarismy? Která česká slova jsme dali světu? Co bylo v češtině revoluční?
Související
-
Slovo p*del nebylo v době obrození vulgární, upozorňuje jazykovědec Oliva
Člověk by měl dělat to, co ho naplňuje, říká jazykovědec Karel Oliva, který se snaží popularizovat češtinu. Ale umí i řadu dalších jazyků, učil se například čínsky.
-
Proč se jmenuji Cibulka? Význam příjmení vysvětlí moderátorovi známý onomastik
Onomastika je věda, která zkoumá vlastní jména. Jak vznikají a proč přiblížuje v Blízkých setkáních odborník Milan Harvalík.
-
„Anglicismy v češtině? Situace není tak dramatická,“ říká jazykovědec Prošek
Jde to s naší mateřštinou z kopce? Odpovídá na Dvojce Martin Prošek, ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. A dokonce prozradí, co i jemu dělá v češtině potíže.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
