54. Černobílý svět aneb Sólo pro Vlastu Buriana

Život Vlasty Buriana začal v roce 1891 v silně německém Liberci. Otec byl nadšeným českým vlastencem a také divadelním ochotníkem, který malého syna často brával s sebou do divadla. Po přestěhování rodiny do Prahy se mladý Vlasta vedle studií začal věnovat sportu.

Spoluhráči se zároveň stali prvními diváky jeho komických čísel, s nimiž později prorazil v pražských kabaretech. Jeho výstupy byly plné slovních novotvarů, improvizací, zpěvu, hudby i recitace. Kabaretní sály praskaly ve švech a Burian někdy vystupoval i na několika místech denně. Nakonec si založil vlastní divadlo, které od roku 1930 sídlilo v novém paláci Báňské a hutní společnosti v Lazarské ulici.

Hvězdou díky filmu

Pravou hvězdu z něj však udělal zvukový film. Jen v době první republiky natočil Vlasta Burian více než dvacet filmů. Mnohé z nich dodnes patří ke klenotům československé i české kinematografie.

Čtěte také

Legendární komik Vlasta Burian zažil vrcholy i pády. Když mu zakázali vystupovat, škrábal brambory

C. a k. polní maršálek, Anton Špelec, ostrostřelec, Lelíček ve službách Sherlocka Holmese, To neznáte Hadimršku, Tři vejce do skla nebo Ducháček to zařídí. To je jen krátký výčet filmů, v nichž Burian exceloval.

Další velké role přišly po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. I tehdy patřil k nejpopulárnějším hercům. Nejtěžší chvíle však pro něj nastaly paradoxně až v poválečných letech. Jako údajného nacistického kolaboranta ho čekaly retribuční procesy, měsíce potupy a živoření i zákaz veřejného vystupování. Vlasta Burian, hvězda par excellence, měl být zavržen, nenáviděn a zapomenut.