Podle studií zkonzumujeme až pět gramů plastu týdně. Co s tím můžeme dělat?

Plast je umělý materiál tvořený dlouhými řetězci polymerů, který se nejčastěji vyrábí z ropy nebo zemního plynu. Klíčové je jeho správné a uvážlivé používání. „Například v mikině s gramáží přibližně 500 gramů může být až 120 gramů plastu, který se denně dotýká naší kůže,“ uvádí Tomáš Sysel, zakladatel Institutu zdravého bydlení.

Plast není nepřítel

Plast sám o sobě ale není automaticky škodlivý. Riziko představuje jeho nadměrné používání, zahřívání nebo stárnutí materiálu, při kterém se mohou uvolňovat chemické látky – například stabilizátory, ftaláty nebo zpomalovače hoření. „Plast je levný, recyklovatelný a v mnoha odvětvích nenahraditelný, ale neměli bychom jím obalovat planetu,“ upozorňuje Sysel.

Čtěte také

BPA free neznamená nutně, že je výrobek bisfenolů prostý. Platí to i u dětských lahví

Velkým tématem posledních let jsou mikroplasty – drobné částice, které se do organismu dostávají dýcháním, potravou i kontaktem s materiály. „Podle studií může člověk zkonzumovat až pět gramů plastu týdně, což odpovídá hmotnosti platební karty. Nejde o mediální zkratku, ale o vážný problém, kterému se začínají věnovat i instituce jako Evropská komise.“

Ještě větší pozornost dnes vědci věnují nanoplastům, tedy ještě menším částicím schopným pronikat do tkání lidského těla. „Ty byly nalezeny například v krvi, mozku, spermatu i mateřském mléce. Dopady jejich dlouhodobého působení odborníci stále zkoumají, protože plastové částice obsahují různé chemické látky a v těle se mohou hromadit.“

Co můžeme změnit hned?

Co tedy můžeme dělat v běžném životě? Cílem není plastům se za každou cenu vyhýbat, ale používat je rozumně. Jedním z jednoduchých kroků je třeba nepoužívat plastové krabičky k ohřevu jídla. „Oběd si klidně přineste do práce v krabičce, ale neohřívejte ho v ní. Řada plastů k tomu není určena, proto je lepší jídlo přendat na talíř,“ doporučuje Sysel.

Vyplatí se také včas vyměnit poškrábané teflonové nádobí, nepoužívat staré plastové dózy a lahve a omezit nákup levných výrobků nejasného původu, zejména hraček pro děti. U textilií a ložního prádla může být rozumnou volbou investice do přírodních materiálů, jako je bavlna nebo len. „Nejde o návrat o dvě století zpět, ale o vědomější výběr tam, kde to dává smysl,“ dodává expert.