Meteor o pochopení hvězd, rozvážných myšicích a motoru planety
Poslechněte si:
- 01:08 Kde spatřit konipasy?
- 10:24 Proč máme problémy s mikroplasty?
- 20:37 Rozptyl světla v kapalinách
- 26:50 Jak si lidé vysvětlovali hvězdy?
- 39:08 Umějí myšice posuzovat riziko?
- 45:52 Oceán jako motor planety
Hovoří zoolog Jan Andreska nebo astrofyzik Zdeněk Mikulášek. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Stroj zvaný oceán čte Jitka Ježková.
Kde spatřit konipasy?
Únor nám končí a v březnu přijde první jarní den. Příroda se pomalu začíná probouzet. Můžeme spatřit i první odvážné ptáky. Někteří z nich přilétají velmi brzy, a ti, co u nás zimují, už pokukují, kdy se začne objevovat první hmyz.
Zoolog Jan Andreska připomněl, že u nás žijí čtyři druhy konipasů. Z vlastní zkušenosti doporučil, kde se s nimi setkat.
Proč máme problémy s mikroplasty?
Minulý týden jsme si povídali o historii šíření plastů v lidské společnosti. Zpočátku jsme z nejrůznějších forem plastů byli nadšeni. Byly levné, odolné, snadno tvarovatelné. Jenže pak se začala objevovat jejich stinná stránka… Plasty se v přírodě špatně odbourávají. Velké nebezpečí číhá i v podobě mikroplastů. Jaké? To popsal hydrogeolog doc. Zbyněk Hrkal.
Rozptyl světla v kapalinách
Srazí-li se světelný foton s molekulou prostředí, předá jí část své energie a rozkmitá ji. Sám tedy část své energie ztratí a přejde na nižší kmitočet, tedy vyšší vlnovou délku. A toto „nové světlo“ se rozptýlí do všech stran. Alespoň u plynů. Platí to však i pro kapaliny?
To zjistil až indický fyzik Venkata Raman 28. února 1928 a Nobelova cena ho neminula. Připomněli jsme si ho v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Jak si lidé vysvětlovali hvězdy?
Astrofyzik Zdeněk Mikulášek si pro nás připravil přehled toho, jak se vyvíjel názor učenců na hvězdy. Zpočátku je považovali za stálice. Že je vesmír plný desítek, možná stovek druhů proměnných hvězd, neměli potuchu.
Z pohledu dnešní vědy ale měli řadu ničím nepodložených hypotéz. Často byly hvězdy spojovány s různými bohy. Jak se na hvězd dívali v Egyptě, Číně nebo Řecku?
Umějí myšice posuzovat riziko?
Myšice mají rády kaštany. Na tom by nebylo nic podivného. Jenomže někdy si kaštan vyhlédne jako první nějaká larva a může se stát, že polovinu objemu vyžere. Výživová hodnota takového kaštanu je pak poloviční.
Myšice dokáží po čichu poznat, který kaštan je napaden. Vědci sledovali, jestli myšice raději věnují čas důkladné prohlídce nebo žerou, co jim přijde „pod ruku“. Výsledek překvapil. Popsal ho biolog prof. Jaroslav Petr.
Oceán jako motor planety
Když se řekne oceán, většině z nás se vybaví hladina, vlny, případně dovolená u moře. Modrá plocha, která odděluje kontinenty. Jenže to je podobné, jako bychom se na motor auta dívali jen jako na kus kovu pod kapotou. Ve skutečnosti oceán není kulisa světa. Je to jeho hlavní pohonný stroj. Zajímavé a překvapující informace o oceánech přináší kniha Helen Czerski Stroj zvaný oceán, kterou vydalo nakladatelství Grada.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
