Proč je třasořitka třasořitka?
Třasořitka je lidový název pro konipase, který při pohybu nápadně třese poměrně dlouhým ocáskem (zadečkem). Stejné slovo ale má funkci nadávky pro bojácného, nesmělého, slabého člověka. Ostatně slovensky se konipas tentokrát oficiálně jmenuje trasochvost, rusky trjasoguska a stejný význam mají i anglické pojmenování wagtail, wag znamená třást a tail je ocas, a také maďarské billegetö; třást se maďarsky řekne billeg.
Samotný konipas dostal jméno podle toho, že „lada i pastviště navštěvuje rád… brzo je společníkem pasákovým, tu zase provází oráče“ (Kněžourek), okolo stád je viděn, „i každý pasák se jím baví, když jej vidí třebas celý den mezi dobytkem na palouku se potřásati“ (Šír). Stejnou motivaci najdeme i v polských výrazech pastuszek, paster(ecz)ka, ukrajinském pastuška nebo chorvatských pastirica, govedarka, konj(uš)arica.
S využitím:
Václav Machek, Etymologický slovník jazyka českého, 2. vydání, Academia, Praha 1968
Michal Novotný, Zákulisí slov, Motto, Praha 2003
Obrázky pocházejí z učebnice Živočichopis pro nižší třídy škol středních, která vyšla v roce 1910 - ukazují tedy představu o zvířatech před 100 lety.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
