Proč je luskoun luskoun?
Český název tohoto savce vytvořil přírodovědec Jan Svatopluk Presl. Je možné, že se přitom inspiroval v polštině, která má pro luskouna pojmenování łuskowiec, ale nelze vyloučit ani to, že vycházel z českého podstatného jména luska, které mělo i význam ‚šupina‘. Označení vychází z toho, že luskounovo tělo je pokryto tvrdými šupinami. To se odráží nejen v českém a polském názvu, ale i v dalších slovanských jazycích (bulharsky люспеник, srbsky љускар, chorvatsky ljuskavac, slovinsky lúskavec, dříve i luskinovec, luskovec, ukrajinsky лусковець) a v němčině (Schuppentier ‚šupinaté zvíře‘).
S využitím:
Eva Havlová, České názvy savců. Historicko-etymologická studie. Rukopis publikace, která vyjde jako 10. svazek řady Studia etymologica Brunensia v Nakladatelství Lidové noviny zřejmě v roce 2010.
Obrázky pocházejí z učebnice Živočichopis pro nižší třídy škol středních, která vyšla v roce 1910 - ukazují tedy představu o zvířatech před 100 lety.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
