„Jenom chci bejt.“ Lea Surovcová o své knize rozhovorů s vážně nemocnými i vlastním kolapsu

24. únor 2026

Blízká setkání

„Jenom chci bejt! Tuhle větu mi na závěr rozhovoru řekla jedna z hrdinek a já věděla, že to je přesně ono!“ vysvětluje novinářka název knihy rozhovorů s lidmi, kteří se ocitli ve vážné a pro některé i závěrečné etapě života. Knihy, která v sobě nese strach, smíření, odvahu i obrovskou chuť žít. Těžká támata jsou součástí její práce. „Loni jsem ale došla do situace, kdy už to nešlo a musela si říct o pomoc,“ přiznává v Blízkých setkáních Terezy Kostkové.

Je otázka, kterou si netroufla položit? „Ne a já to mám vždycky tak“ odpovídá Lea Surovcová bez zaváhání. Příkladem je jeden z hrdinů knihy, třiadvacetiletý Adam. „Svěřil se mi, že jsem první člověk, díky kterému si uvědomil, že zemře. Že jsem první, kdo s ním mluvil narovinu,“ popisuje autorka, která po rozhovoru prý dlouho přemýšlela. „V duchu jsem se mu omlouvala,“ přiznává. O to silnější pro ni byla Adamova reakce. „V knize říká, že tomu byl velmi rád. Bojuje, žije a slíbil, že když to půjde, přijde 24. března na křest.“

Její kniha „Jenom chci bejt“ v sobě nese všechno: strach, smíření, odvahu i obrovskou chuť žít. Těžká témata, která jsou součástí její práce. „Jsem zvyklá je absorbovat, ale je to jen do určité meze,“ říká Lea Surovcová otevřeně. Loni přišel zlom. „Došla jsem do situace, kdy už to nešlo. Měla jsem kolaps. Musela jsem si říct o pomoc a začala chodit na terapie.“

Lehké to nebylo ani pro autorčinu sestru, která knihu ilustrovala. „Hodně jsme o tom mluvily a jsem ráda, že na to kývla.“ Obrázky vznikaly na přání samotných hrdinů. „Jsou to nádherné ilustrace a jsem za ně šťastná,“ uzavírá novinářka a režisérka Lea Surovcová v Blízkých setkáních.

autoři: Tereza Kostková , eh