Smutku na mě bylo v jednu chvíli příliš. Naději jsem si ale nikdy nenechala vzít, vzpomíná na nemoc v rodině Šárka Volemanová

„Svého muže jsem poznala už jako onkologického pacienta. Měl velmi netypické onkologické onemocnění, se kterým si nikdo příliš nevěděl rady. Tehdy jsem pochopila, že nejtěžší je najít toho správného lékaře, možnosti léčby a naději na život,“ vzpomíná na přelomové období Šárka Volemanová, autorka rozhlasového pořadu Moci bez nemoci, který se zaměřuje na novinky v léčbě.

Bez naděje to nejde

Nemoc manžela ji časem přivedla do Institutu onkologie, pro který následně pracovala jako vedoucí PR oddělení a tisková mluvčí. „Na čtyři roky jsem tak úplně opustila moderátorskou profesi. Nikdy jsem toho ale nelitovala. Potkala jsem tam totiž lidi, kteří pomáhali bez ohledu na cokoli vždycky se stejnou intenzitou. Jako pan primář Vydra. Tehdy můj zájem o medicínu ještě vzrostl,“ vypráví moderátorka, jejíž diskusní pořad Áčko v televizi Nova se stal legendou.

Čtěte také

Metastazující melanom. Nadějí na kvalitní život je novinková imunoterapie pro tento typ onemocnění

„Lidé si tehdy moji tvář s pořadem hodně spojovali. A protože to byl pořad, kam chodili lidé vyprávět svoje příběhy, chtěli je se mnou sdílet i v Institutu onkologie. Bylo to velmi těžké, protože já jsem tam chodila do práce a stávalo se, že jsem některé z nich už ráno nepotkala, protože zemřeli na paliativní jednotce. A pak jsem přišla večer domů, kde jsem měla svoje trápení. Mému muži se rakovina za deset let šestkrát vrátila. Proto jsem tam musela skončit. Smutku na mě už bylo příliš.“

Přesto s odstupem času souhlasí, že onkologie je vlastně velmi optimistický obor. „Je to jeden z nejvíce se rozvíjejících oborů. Je tam nejvíce novinek a nejvíce možností, což dává lidem hodně naděje. Bez ní by to v životě nešlo, a proto je důležité, abychom lidem naději nebrali, protože pak přichází beznaděj. Naštěstí lékařek a lékařů v ČR, kteří umějí naději dávat, máme neuvěřitelné množství...,“ dodává pro Blízká setkání Šárka Volemanová.