„První věta? Tohle se naučit nedá.“ Tereza Dočkalová o výuce herectví na DAMU a pocitu „brutální“ odpovědnosti
„Vešla jsem do třídy a vybavuju si, že mě zavalila vlna brutální odpovědnosti. Paralyzovalo mě to a první hodina pro mě byla stresující,“ přiznává Tereza Dočkalová v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Herečka, kterou diváci znají jako jistou a výraznou osobnost, najednou stála před studenty DAMU a místo herecké suverenity přišla úplně jiná emoce. „Měla jsem problémy s jemnou motorikou, jak se mi třásly ruce. Odpovědnost na mě doléhala,“ směje se dnes.
„Špatným přístupem můžete udělat velkou paseku a zbytečně někomu nasadit klapky,“ říká otevřeně Tereza Dočkalová. Právě tohle vědomí jí prý dlouho leželo v hlavě. Jak vlastně učit něco tak neuchopitelného, jako je herectví? „Hereckých technik je spousta, ale jsou to jen doporučení. První věta, která by měla při hodině zaznít, je, že se to naučit nedá,“ krčí rameny.
Zní to jako paradox, ale dává to smysl. „Studenti se učí především sami od sebe a my jim můžeme jen pomoct. Technika je vlastně hledání vlastní techniky,“ vysvětluje. Žádná univerzální šablona, žádné „takhle je to správně“. Spíš citlivé vedení a velká dávka důvěry.
Když se ohlédne za sebou, vidí úplně jinou energii. „Když si připomenu vlastní začátky, byla jsem rozjetej vlak,“ směje se držitelka tří cen Thálie. „U mě to bylo o fantazii a spalující trémě. Jsem senzitivní a tréma se pro mě ukázala být velkou překážkou, takže moje cesta k herecké svobodě vedla přes tuhle příšeru.“ A právě s touhle zkušeností teď Tereza Dočkalová stojí na druhé straně katedry. Ne jako někdo, kdo rozdává hotové návody, ale jako člověk, který ví, jak křehké začátky mohou být.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
