Největší inspirací je život. Irena Budweiserová u Haliny Pawlowské

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zpěvačka Irena Budweiserová

Jedno ze svých alb pojmenovala Hlavně ne klid! „Dospěla jsem totiž k závěru, že to, oč tu skutečně běží, je hledání rovnováhy. Věčné usmívání není to pravé ořechové,“ říká dlouholetá členka Spirituál kvintetu.

Zpěvačka sršící energií ale nejdříve studovala ekonomii. „Byla jsem venkovské dítě, které inklinovalo k exhbicionismu. Rodina s babičkou ale tenkrát zavelela, že zpěv není žádné živobytí. Naprosto je teď chápu,“ vzpomíná na počátky všeho Irena Budweiserová.

„Udělali jsme tenkrát ale dohodu, že když seriózní studium, tak v Praze. V necelých 15 letech jsem tedy odešla vstříc životu a velkému světu. Od mé maminky to byl odvážný kousek,“ říká.

Ke zpěvu jsem se nakonec prodrala

Škola ji ale moc nebavila. „Dvojka z chování byla vlastně vítězství,“ vzpomíná. „Nakonec jsem se ale ke zpěvu prodrala i ve velké Praze, i když to nebylo jednoduché.“ Osudový pro ni pak byl vstup do Spirituál kvintetu.

A jak se dostala k mozaikám? „Když jsem skončila v Kvintetu, cítila jsem potřebu jistého zklidnění a nalezení radosti ještě v nějaké jiné, tvůrčí, sféře. A protože mám kolem sebe hodně kamarádů výtvarníků, začala jsem si skrze ně osahávat hlínu a poznávat mozaiku. A jako zdravý exhbicionista jsem hned začala dělat výstavy,“ směje se.

Jaká je báseň jejího srdce? Proč závidí ptákům? Jaké je načítat audioknihy? A jak bojuje s panickou atakou?

Spustit audio

Související