Nejsme potetovaní ani rozvedení. Jsme divná rocková kapela, soudí o O5 a Radeček bratři Polákovi
Proslavil je song Bra3. „Je důkazem toho, že i hádky můžou být k něčemu dobrý,“ ujišťují sourozenci Tomáš a Ondřej Polákovi, zakládající členové kapely O5 a Radeček. Který z nich je starší a vyšší? Mají v krvi hraní u táboráků? Kolik členů má kapela? Vědí o sobě všechno? Kolik jim bylo, když zakládali kapelu, a je pravda, že jeden člen kapely k nim přišel už v osmi letech?
„My jsme se jednou pohádali a tentokrát to mělo pointu v podobě téhle písně, kdy nám došlo, že kazit si něco tak vzácného jako sourozenectví a bratrství je vlastně škoda. Navíc v kapele spolu všichni hrajeme hrozně dlouho a, i když to zní jako klišé, jsme nejen parťáci, ale i bráchové,“ vypráví Tomáš.
Písnička má i charitativní „dopad“. „Sourozenci handicapovaných dětí jsou vlastně postižení postižením svého sourozence, protože rodina se musí věnovat nemocnému dítěti. Rozhodli jsme se, že výtěžek z tohoto singlu věnujeme na pomoc organizacím, které právě tyto děti podporují,“ vysvětluje Ondřej.
Kapela taky stála u zrodu časopisu Zámeček pro děti z dětských domovů. „Nám začíná vadit, že nám říkají hodní kluci,“ přemítají. „My bychom chtěli být rockeři, ale nějak nám to nejde. Jsme vůbec divná rocková kapela. Nikdo z nás nemá tetování, nejsme rozvedeni… něco děláme špatně,“ smějí se Ondřej a Tomáš Polákovi.
Související
-
Máme ten nejhorší název, co může existovat, litují zakladatelé kapely O5 a Radeček
Kapela vznikla původně z hecu. Už ve svých začátcích ale hrála pro tisíce lidí. Nebýt hitu Vloupám se, bratři Tomáš a Ondřej Polákovi věří, že by skupinu rozpustili.
-
Původně jsme kapela všech zapadákovů v republice, tvrdí zpěvák Petr Fiala o skupině Mňága a Žďorp
„Na koncerty jezdíme všichni společně a je to dobře. I když není špatné orazit si od svých velice dobrých kamarádů,“ směje se a dodává: „Kapela by měla držet pohromadě.“
-
Smějeme se, že víc než hudební skupina jsme hudební hnutí, říká Jindra Polák o kapele Jelen
Kapela Jelen slaví desáté narozeniny. „Motto, že ať se děje cokoli, na konci tunelu je vždycky světlo, platí po těch letech ještě víc,“ věří Jindra Polák v Radiocafé.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
