„Nejsem takovej dříč jako Ester.“ Jonáš Ledecký hraje na několik nástrojů a první komiks vydal v 15
Širokou veřejnost na sebe upozornil jako bratr a zároveň autor kombinézy snowboardové a lyžařské olympioničky Ester Ledecké. Už dlouho ale kreslí komiksy. Aktuálně třeba pro Playboy. A dělá taky hudbu. Jako táta.
Olympijská kombinéza Ester Ledecké nebyla v národních barvách, jak je zvykem na podobných velkých akcích. „Ani nevím, jak to funguje,“ přiznává její autor Jonáš Ledecký. „Říkal jsem si, že udělám něco, co mě baví a to jsou superhrdinové. Tak udělám Esterku jako superhrdinku.“ Sestře se to líbilo.
Sám jezdil
Při tvorbě mohl čerpat i ze svých zkušeností se snowboardem. Taky jezdil. „Nejsem takovej dříč jako Ester. Bylo logický, že mě začala předjíždět. A bylo rozumný skončit se snowboardingem a věnovat se kreslení.“ Teď ho ale čeká další práce. „Všiml jsem si, že na vestě, kterou si obléká po dojezdu nemá žádný potisk. Řekl jsem si, že bych to měl dotáhnout.“
Jeho rozhodnutí bylo o to překvapivější, že špatně vidí na dálku a je částečně barvoslepý. „Kreslil jsem odmalička a rodiče si všimli, že jsem jim přinesl zeleného indiána s tvrzením, že je přece hnědý. Při práci mi to nevadí. Třeba van Gogh byl barvoslepý a takových malířů byla spousta. Nejsem ojedinělý případ.“
Barvoslepý kreslíř
K barvám se paradoxně utíká, když má špatnou náladu. „Když jsem měl barevný období, tak mi bylo nejhůř,“ vzpomíná. První komiks vydal v 15 letech a soudí, že je to u nás pořád podceňovaný žánr. „Máme skvělý potenciál, ale přístup by mohl být lepší.“
Přesto má prý tolik práce, že nestíhá. Třeba Čapkovy Povídky z jedné a druhé kapsy. „To, co je na Čapkovi krásné, je jeho jazyk, takže si vybírám ty, které jdou dobře převyprávět. Nechci jeho dílo ničit a dělám to tak, abych zachoval jeho původní jazyk. Mám k němu velký respekt.“
S tátou je to prča
Hudbu začal vnímat brzy přes svého otce Janka Ledeckého. „Jeho písničky jsme poslouchali vždycky v autě.“ On sám vzal poprvé do ruky kytaru ve 14 letech. Ne proto, aby balil holky. „Bylo to rebelství. Odmala jsme hráli na piano a to se mi nelíbilo.“ Nezůstal jen u kytary, a když natáčí desku, tak si většinu nástrojů hraje sám. S otcem Jankem Ledeckým si zahrál párkrát. „Je to prča.“
Související
-
Hamleta vidělo jen v Koreji půl milionu diváků, vzpomíná Janek Ledecký
Není jen populárním zpěvákem, ale i autorem a producentem muzikálů. Na svém kontě má teď čtyři. Nejúspěšnějšího Hamleta vidělo po celém světě více než milion diváků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
