Nejlepší gravitační mapa Země
Nejprve si ji lidé představovali jako placku. Potom jako kouli. Dnes víme, že ani kulatá není. Protože je na obou pólech zploštělá. Jaký tvar tedy má planeta Země? To zjišťují vědci pomocí gravitačního pole.
„Dokud probíhala měření pouze na Zemi, stačilo změřit výškový profil Země, údolí a hory, a měli jsme gravitační model,“ popisuje Aleš Bezděk z Astronomického ústavu AV. Ten se zabývá měřením gravitačního pole Země.
„Předpokládalo se, že zemská přitažlivost přibývá s výškou a ubývá s hloubkou. Ale ono to tak není. Vtip je v tom, že Země má nepravidelnosti hustoty, které jsou skryté. Takže nestačí měřit jen výšku či hloubku, ale gravitační signál. Ten teprve ty odchylky ukáže,“ popsal v Meteoru 22. listopadu.
Číst z letu družic
Gravitační signál můžeme měřit až díky družicím. Ty nám ukázaly tvar Země jako celku. Podle toho po jaké dráze družice létají, můžeme určit gravitační pole a tvar Země, kde je třeba zploštělá.
Nedávno byly vypuštěny speciální družice, které umožňují měření ještě stonásobně zpřesnit. Jsou tak vidět naprosto nové detaily.
Díky moderním družicím dr. Aleš Bezděk vytváří podrobnou gravitační mapu Země. Ukazuje, jaký tvar má zemský geoid. Ten se mění v čase. Například jak se přesouvají masy vody na povrchu Země.
Co je vidět z nejnovější gravitační mapy?
„Například to, že asijské monsuny zvednou geoid asi o 8 milimetrů. Tato nová data vstupují i do výpočtu výšky hladiny oceánu. Ukazují například, jak ovlivní grónské tání ledovců mořskou hladinu,“ říká Aleš Bezděk.
Gravitační paradox
Ukázalo se, že největší gravitační síla není automaticky nad horami a nejmenší automaticky v největších hloubkách oceánů. Proč?
„Souvisí to s hustotou zemské vrstvy. Na Zemi jsou různé globální prohlubně, které zkoumají geofyzici, a kde se hustota mění. Tato oblast je však zatím málo probádaná. V nitru Země se bádá hůře než v atmosféře,“ vysvětluje Aleš Bezděk.
„Ale když to shrneme, hmota Země schovaná pod povrchem, její různá hustota na různých místech, je pro výsledné gravitační pole důležitější než výškový profil planety.“ S obyčejným kulatým glóbusem se dnes stále můžeme setkat jako s učební pomůckou, ale tvar Země je mnohem složitější.
Poslechněte si záznam pořadu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
