Narozen jako vězeň. Stanislav Motl pátrá v Dětřichově po koncentráku pro těhotné a kojence
Byl to tábor, který u nás neměl obdoby. Tábor pro vězně, kteří ještě ani nebyli na světě, se nacházel u Moravské Třebové. Dokument poslouchejte do pondělí 1. července 2019.
V roce 1943 němečtí nacisté zřídili v Dětřichově lágr pro těhotné ženy a novorozeňata. Vězeňkyně, které většinou pocházely z východních okupovaných území, se tu musely podrobovat různým lékařským pseudoexperimentům. Mnohé z nich potom ve velkých mukách umíraly. Byly i případy, že si raději samy vzaly život. Počet obětí tohoto zrůdného koncentráku není dodnes přesně zmapován.
V záběrech hovoří Jiří Nesét a Josef Bohatec. V pořadu se čte z knihy kronikáře Jiřího Neséta Pochody hladu a smtri 1944–1945, ze studií historičky Jitky Gruntové, z knihy Františka Nedbálka Místa utrpení a vzdoru, z knihy Růženy Bubeníčkové, Ludmily Kubátové a Ireny Malé Tábory utrpení a smrti a citujeme ze vzpomínek vězenkyň Marie Chomiščákové a Emílie Kulhánkové.
Související
-
Převaděčku nechali porodit doma. A pak ji poslali do Ravensbrücku. Osudové ženy: Marie Pětrošová
V Beskydech převáděla přes hranice vojáky, kteří chtěli bojovat proti nacistům. Po pár měsících ji ale zatkli. Byla těhotná. Své dítě měla u sebe jen deset dní.
-
Popravili ji v Mauthausenu, zatímco se diváci bavili jejím filmem. Osudové ženy: Anna Letenská
Herečku nacisti popravili v koncentračním táboře, když jí bylo 38 let. Jen proto, že byl manžel Vladislav Čaloun součástí odboje.
-
Radši si vzala jed, než aby zradila lidi zapojené do Anthropoidu: Osudové ženy: Marie Moravcová
Dobrovolná sestra Červeného kříže. Před Mnichovem pomáhala lidem „bez domova“ a po Mnichovu se hned zapojila do odboje. Ubytovala Gabčíka s Kubišem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
