Naděje je extrémně důležitá. Mrzí mě, že ji můj synovec neměl, lituje moderátorka Ester Janečková
Její synovec Filip si dobrovolně sáhl na život, když mu bylo patnáct let. „Přál si, aby se o problému homofobie mluvilo,“ svěřuje se Ester Janečková v Blízkých setkáních. Všechny díly pořadu najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.
Po smrti synovce se stala patronkou projektu S barvou ven, který se zaměřuje na LGBT komunitu a její okolí. „Filipovi by teď bylo dvacet tři let. V únoru to bude osm let, co se zabil,“ vzpomíná moderátorka Ester Janečková.
„Krátce potom, co zemřel, mi začali psát lidé se stejnými problémy. Konkrétně asi tři kluci, kteří byli velmi blízko tomu, co udělal Filip,“ popisuje. „Když viděli, kolik bolesti jeho dobrovolný odchod ze světa vyvolal, a také úcta k jeho smrti je zastavila.“
„Myslím, že si uvědomili, že to udělal i pro ně. Aby jim pomohl.“ Dnes do poradny píše spousta lidí, kterým může pomoci. „Mohou s našimi mentory sdílet svoje obavy a pocity, naději, že vše zvládnou. Ta naděje je extrémně důležitá. Mrzí mě, že Filip tuhle možnost neměl. Ale jsem šťastná, že jí mohou mít jiní.“
Kolik let točila s Helenou Třeštíkovou časosběrný dokument Ester? Jak dlouho moderuje Poštu pro tebe? Věnuje se aktivně psychoterapii, kterou vystudovala?
Související
-
Václav Malý: Nelíbí se mi takové to přílišné propagování práv homosexuálů
Knižní výroky papeže Františka o homosexualitě mezi duchovenstem a gay kultuře jako módní záležitosti znovu rozvířily debatu o postavení homosexuálů v církvi.
-
Jakub Žáček: Jsem teplouš, co se nastydl. Do toho, s kým spím, nikomu nic není
Herec se otevřeně hlásí ke své sexuální orientaci. Myslí si, že Češi ve srovnání se světem jsou na tom s tolerancí dobře. I tak ho ale trápí lidská hloupost a omezenost.
-
Vždyť by žena ze mě zešedivěla! Neznámý příběh z pražské queer subkultury roku 1902
V jakém společenském a myšlenkovém kontextu žili v českých zemích homosexuálové na přelomu 19. a 20. století? Rozhlasová rekonstrukce nešťastného příběhu Gustava Wolfa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
