Na kometě objeven základ života!

24. září 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kometa_18_9_2016.jpg

Je ve vesmíru život? Možná ano. Přinejmenším jeden ze základních stavebních kamenů života tam je. Aminokyselinu glycin nutnou pro život nedávno našla na kometě Čurjumov-Gerasimenko sonda Rosetta Evropské kosmické agentury. Už před rokem přitom našla Rosetta na kometě i molekulární kyslík.


Příspěvky Meteoru 24. 9. 2016
01:05 53 let Meteoru
02:23 Na kometě objeven základní stavební kámen života
11:08 Prožijte zkázu Pompejí!
35:10 Mlhy kolem nás.
46:10 Hledá se plch velký
47:40 Jak se zrodil bankomat?

Sondu vypustila Evropská kosmická agentura (ESA) do vesmíru před 12 lety. Dlouhých 10 let trvalo, než doputovala ke kometě. Pak začalo napínavé dobrodružství, které jsme od začátku sledovali i v Meteoru. Na to, co aktuálně sonda vypátrala, jsme se zeptali Iva Míčka ze Společnosti pro meziplanetární hmotu.

Základní stavební kámen života

„Sonda Rosetta se může pochlubit pořádným úspěchem. Na kometárním jádru komety Čurjumov-Gerasimenko se jí podařilo díky hmotovým spektrometrům objevit velmi důležitou aminokyselinu - glycin. Jedná se sice o nejjednodušší aminokyselinu, ale zároveň o skutečný základní stavební kámen života u nás na Zemi,“ uvedl Ivo Míček.

Glycin konečně potvrzen!

Sondě se podařilo detekovat zmíněný glycin hned třikrát nezávisle po sobě. „To je úžasné, protože dosavadní dohady o přítomnosti glycinu v kosmickém prostoru nebyly potvrzené,“ zdůraznil Míček.

Ukázalo se, že glycin je na kometě schovaný pod povrchem ledu. Do okolního prostoru se uvolňuje při prohřívání kometárního jádra v přísluní, při teplotách nad 150 stupňů Celsia. A to i do výšek kolem 200 km nad jádrem, kde se podařilo sondě glycin vypátrat.

Dřívější pokusy

Už v polovině 90. let 20. století se vědci snažili objevit aminokyseliny v mezihvězdných oblacích. Podařilo se je sice detekovat, ale opakovaná měření nikdy nebyla úspěšná.

Přesto panovalo přesvědčení, že by aminokyseliny ve vesmíru mohly být. Vždyť šest aminokyselin se našlo například i v obřím stokilovém meteoritu, který spadl v roce 1969 na území Austrálie.

Sonda Rosetta, modul Philae a kometa Čurjumov-Gerasimenko

Slibná byla mise sondy Stardust, která sbírala vzorky z plynného obalu komety Wild 2. „Sonda v roce 2006 přinesla několik miligramů materiálu, ve kterém byl glycin detekován. Ale protože ho bylo málo, tak se vědci domnívali, že mohlo dojít k pozemské kontaminaci vzorku,“ řekl Míček.

Kde se aminokyseliny ve vesmíru vzaly?

„To je asi ta nejtěžší otázka. Hledáme odpověď na něco, co sice můžeme částečně laboratorně nasimulovat, ale příroda nás může stejně překvapit,“ řekl Ivo Míček. Napodobit podmínky, které panovaly pár set milionů let po zformování Země, se pokoušejí vědci už od 50. let 20. století. Navazují přitom na známé Oparinovy experimenty s tzv. míchanou prebiotickou polévkou.

V době, kdy se mohl zformovat život, byla na naší planetě bezkyslíkatá atmosféra, panovaly vysoké teploty, velmi intenzivně pršelo a blýskalo se. „V takových podmínkách se mohly z určité směsi prvků rozvinout zárodky toho, čemu bychom mohli po pár milionech či miliardách let říkat život,“ řekl Ivo Míček.

Život ve vesmíru?

„Důkaz objevu glycinu na kometárním jádru nám říká, že to není nutně jen naše sluneční soustava, ve které by se aminokyselina mohla detekovat, ale že to mohou být i jiné hvězdné systémy, jiné planetární soustavy,“ dodal Míček.

Život by se tedy mohl teoreticky rozvinout i jinde než jen na Zemi. „To je optimistické poselství, které díky sondě Rosetta a jejímu měření kometárního jádra máme,“ řekl dále Míček.

Rosettina úspěšná mise končí

„Sonda Rosetta se blíží ke konci své úžasné kometární kariéry, funguje už více než 10 let a po průletu přísluním bok po boku s kometárním jádrem si užila své. Její přístroje musely být několikrát přepnuty do bezpečnostního modu, aby je nepoškodil kometární prach,“ řekl Míček.

Kometa putuje dál kosmickým prostorem, už je za drahou Marsu. Sonda ale nemá dimenzované sluneční baterie na příliš daleký výlet. Pozemní středisko proto rozhodlo ukončit její aktivní činnost. Sonda Rosetta se řízeně snese na povrch komety už za pár dní, 30. září.

Pracuje až do konce

Přesto pořád pilně a velmi úspěšně pracuje. V posledních dnech se jí podařil nečekaný kousek. Na povrchu komety zpozorovala ztracený modul Philae, který na kometu vypustila před 2 roky. Tehdy přistání modulu nedopadlo dobře. Philae zřejmě přistál někam do stínu, kde nemohl přijímat sluneční energii a odmlčel se.

Znovu se modul Philae objevil až 2. září letošního roku na fotografii, kterou se podařilo pořídit Rosettě. Šlo to díky tomu, že byla navedena na velmi blízkou dráhu. Modul vyfotila ze vzdálenosti 2,7 km, díky čemuž dosáhla úžasného rozlišení snímku 5cm na pixel.

Poslední pokyn: Spadni!

Rosetta se ale ke kometě podívá ještě blíž. I když naposledy. V pátek 30. září v 10 hodin dostane sonda poslední pokyn - spadni na kometu! Stane se tak zřejmě ve 12:40 našeho času. Očekává se, že sonda by pád o rychlosti 50 cm/s měla přežít a do poslední chvíle fotografovat!

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...