Mozek po mrtvici jako po výbuchu granátu. Jde ještě opravit?

„Může se lidský mozek po mrtvici vzpamatovat a normálně fungovat?“ Tak zněla otázka posluchačky Meteoru Milady Macourkové na neurologa Františka Koukolíka. V aktuálním pořadu jsme se jí pokusili poskytnout odpověď.

Co je mrtvice

„Mrtvice je hovorové pojmenování náhlé cévní mozkové příhody. Ta má dva základní typy: krvácení a změknutí mozkové tkáně. Mohou se kombinovat,“ uvedl neurolog František Koukolík.

Nejčastější příčinou prvního typu mrtvice - tedy krvácení do mozku - je vysoký krevní tlak. „Ten postihuje asi čtvrtinu dospělé a starší populace, ženy o něco častěji. Je to velmi záludné onemocnění. Může dlouhou dobu běžet bez příznaků, přitom poškozuje tepny zejména v ledvinách, srdeční i mozkové,“ přiblížil neurolog a pokračoval: „Stěna tepen postižených dlouhodobě vysokým krevním tlakem kornatí a je křehčí. V mozku praskne a krev tryská do sousední tkáně, kterou poškozuje,“ dodal.

Když vybuchne malý granát

Škody na mozku po mrtvici prvního typu by se podle Koukolíka daly přirovnat k tomu, kdyby v počítači nebo televizoru vybuchl malý ruční granát. „Krvácení v mozku ničí jak svazky vláken, které propojují jednotlivé mozkové oblasti a mozek s páteřní míchou, tak skupiny nervových buněk v hloubce mozku, ale i mozkovou kůru,“ řekl Koukolík.

Podle toho pak vypadají následky. To, jak se člověku podaří vrátit se do běžného života po mrtvici, je odvislé od mnoha faktorů, mimo jiné na tom, kde ke krvácení došlo. „Záleží na tom, kde v mozku ložisko je, na tom, jak je velké i na tom, jak rychle vzniklo,“ zmínil Koukolík.

A co když praskne lahvička se žíravinou?

Druhému typu mrtvice se říká „změknutí“ nebo „malacie“. Tohle poškození by se dalo podle Františka Koukolíka přirovnat k situaci, v níž by v našem počítači nebo televizoru praskla malá lahvička se žíravinou, která by rozleptala okolí.

„Malacie je důsledkem uzávěru mozkové tepny. Princip změknutí mozkové tkáně je totožný s infarktem srdečního svalu, takže se někdy mluví o mozkovém infarktu,“ popsal neurolog a dodal: „Častou příčinou je drobná krevní sraženina vymrštěná ze srdce. Jindy je to sraženina, která se v místní tepně vytvoří na zvředovatělém nebo prokrváceném arteriosklerotickém plátu. Mozková tkáň odumře.“

Následky jsou někdy nezvratné

Mozek je soustava neuronálních sítí velkého rozsahu, říká se jim konektomy. Těch jsou v lidském mozku desítky a záleží vždy na tom, kde a jak jsou kvůli mrtvici porušené.

„Podle místa a rozsahu narušení je charakteristicky poškozená třeba řeč a jazyk a spolu s touto poruchou se může projevit v různém rozsahu ochrnutí, obvykle pravých končetin. Zrovna tak může člověk oslepnout, může se mu změnit osobnost a rozhodování. Paleta příznaků je velmi pestrá a může se měnit,“ popsal Koukolík.

Zázraky se dějí, ale někdy jim musíme pomoct

Těžká poškození bývají v nějaké míře nevratná. Naopak menší poškození lze intenzivní rehabilitací spravit někdy až neuvěřitelným způsobem. Velmi záleží na vůli a spolupráci pacienta a také na rychlém léčebném zásahu.

„Jde doslova o minuty,“ zdůrazňuje František Koukolík. Poslední dobou se podle něj zlepšuje péče o pacienty po mozkové malacii. Přestože například ve srovnání s péčí o pacienty po akutním srdečním infarktu je zatím propracovaná o něco méně.

Nejlepší je mrtvici předejít

Samozřejmě nejlepší by bylo mrtvici se úplně vyhnout. „Naprostá většina těchto těžkých onemocnění je zbytečná,“ zdůraznil neurolog Koukolík. Předejít mrtvici lze rozumným dodržováním zásad zdravého životního stylu.

Předejít mrtvici lze rozumným dodržováním zásad zdravého životního stylu|foto: Fotobanka Pixabay

„Jenom bych nudně recitoval to, co víme desítky let: normální tělesná váha, správné složení potravy, nekouřit, alkohol střídmě, pohyb a pravidelné měření krevního tlaku od střední dospělosti,“ vyjmenoval Koukolík.

Kouřil, umřel. Nekouřil, umřel taky…

„Jenže raďte stresované populaci, která má tak vysoký podíl lidí obézních, kouřících, lidí požívajících potravu se špatným složením, lidí s malou dávkou pohybu a pijících tak velké dávky alkoholu. Těm lidem seberete to, co mají rádi, a oni velmi často nic jiného nemají,“ upozornil František Koukolík.

„Lidé mají raději okamžité než odložené blaho. Jestliže jim za jejich blaho něco nedáte, neposlechnou vás. Zeptají se, zda je život o jogurtu, vločkách, mrkvi, tmavém chlebu a ranním cvičení skutečným životem a budou se těšit, že vás z toho mrtvička klepne taky,“ uzavřel neurolog František Koukolík.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem audioarchivu iRadio.