Moderátor Libor Bouček: Moje rozhlasová chvíle teprve přijde. Teď jsem v první řadě táta a to mě baví nejvíc
Vyrůstal v rozhlase a rád se sem vrací. „To, co dělám teď, jsem se naučil v Dismanově souboru. To bylo to nejkrásnější dětství, které mi rodiče mohli vybrat,“ vyznává se. V čem je specifický pořad Inkognito? Kdo vybírá hosty? Je pro něj lákavá některá jiná profese? Umí Vojta Kotek prohrávat? Co bude dělat, až nebude moderovat? Potřebuje vydělávat, nebo je skromným chlapcem? Proč Leoš Mareš nemoderuje sám svoji akci, poctu Haně Zagorové, a svěřil ji právě Liborovi?
„Člověk měl možnost poznat rozhlasovou práci a zúčastnit se natáčení absolutního klenotu, jakým byly inscenace, které režírovali pánové Horčička nebo Weinlich. Mně bylo tenkrát deset a stál jsem vedle pana Vinkláře nebo pana Švehlíka a viděl, jak pracují přes dým, který se linul ze všech popelníků, které zde tenkrát byly,“ vzpomíná Libor Bouček.
„Osvojil jsem si rozmlouvací techniku a naučili mě, že člověk musí přijít vždy připraven, to znamená, že nesmí nikdy nic podcenit. Taky mi říkali, že je důležité přijít vždy včas a mít dvě T: tužku a talent.“
Rozhlas teď nedělá rok. „Nevím, jestli mi chybí, spíš mě strašně baví. Je to unikátní médium v tom, že u něj můžeš dělat cokoli. Díky tomu je rádio nesmrtelné. Rozhlas miluju a fascinuje mě,“ říká Adéle Gondíkové v Radiocafé Vinohradská 12.
„Myslím, že moje rádiová chvíle teprve přijde. Teď jsem v první řadě táta a to mě baví ze všeho nejvíc. Jsem šťastný, že děti přišly ve chvíli, kdy na ně mám víc času. Říkám si, že některou práci možná odmítnu, protože mě bude bavit víc hrát si na medvěda. Jsem rád, že toto okénko můžu věnovat svým dvěma dětem,“ uzavírá Libor Bouček.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.



