Meteor o životě ve vesmíru, dinosaurech, a úžasném psím čichu
Poslechněte si:
- 01:19 Život ve Sluneční soustavě
- 11:39 Vyhynutí dinosaurů
- 16:25 Rekordmani světa dinosaurů
- 25:47 Úžasný psí čich
- 34:16 Poznají ptáci lidské úmysly?
- 40:38 Pavučina jako past
Další život ve Sluneční soustavě
Je planeta Země jediným tělesem Sluneční soustavy, na kterém je život? Dodnes jsme jinde žádný nenašly. To ale neznamená, že nějaká jednodušší, méně nápadná forma už nikde není. Stále je možné, že na Marsu, zejména pod povrchem, život je. V minulosti byly na planetě velmi příznivé podmínky.
Překvapivě by mohl být život i na několika měsících planet. Tam jsou podpovrchové oceány kapalné vody. Podaří se nám někdy něco živého objevit? Na to jsme se ptali dr. Tomáše Petráska z Hvězdárny v Praze Ďáblicích.
Proč vyhynuli dinosauři?
Zlom v názorech na příčinu tohoto hromadného vyhynutí před 66 miliony let přinesl článek v týdeníku Science s datem 6. června 1980. Jmenoval se Mimozemská příčina vymírání na hranici křída-terciér.
Američtí autoři, jeden geolog, dva jaderní chemici a především laureát Nobelovy ceny za fyziku Luis Alvarez, v něm vyslovili domněnku, že příčinou vymizení velkého množství rostlinných a živočišných druhů byl střet naší planety s kosmickým tělesem. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Rekordmani světa dinosaurů
Obrovské rozměry dinosaurů dodnes udivují. Pravděpodobně byla jejich těla na samé hranici únosnosti. Jakého známe největšího dinosaura? Proč měli tak velkou lebku, když měli tak malý mozek? Jak dlouhý je nejdelší nalezený zub nebo dráp?
Ne všichni dinosauři ale vynikali rozměry. Někteří byli rychlí. Utekli by jim nejrychlejší sprinteři světa? A jací dinosauři byli naopak nejmenší? Všechna tato nej nám představil odborník na dinosaury Vladimír Socha.
Úžasný psí čich
Že mají psi velmi citlivý čich, ví každý. Poslední pokusy však ukázaly, že má ještě úžasnější schopnosti. Schválně, po jak dlouhé době myslíte, že se smyje pach z pistole hozené do potoka? Jsou to minuty? Hodiny? Dny?
Výzkum pro Ministerstvo vnitra ukázal, že doba je až senzačně dlouhá. Pokusy se psím čichem prováděla dr. Petra Vyplelová z České zemědělské univerzity.
Poznají ptáci lidské úmysly?
Čínští vědci se vydali na pobřeží zkoumat ptáky. Jenomže ti je nenechali k sobě přiblížit. Při tom si všimli, že domorodce, většinou rybáře si ptáci pustí klidně na pár kroků. Čím to je?
Vědci provedli zajímavý pokus – převlékli se za domorodce. A náhle se k nim ptáci přestali bát přiblížit. Čím při tom ptáci řídí? Je to oblečením? Tento nový, i další starší pokusy představil biolog prof. Jaroslav Petr.
Pavučina jako past
Kdyby měl hmyz mozek a mohl přemýšlet, jistě by se v přírodě nejedné věci divil. Rozhodně by ho ale využil k tomu, aby se nenechal chytit svými úhlavními nepřáteli – pavouky. Ale i sebeinteligentnější moucha by se nechala zmást pavoukem na druhé straně řeky. Jistě by si pomyslela „tady mám od něj klid, no sem se přeci nemůže dostat!“
Jak by se moucha mýlila – pavouk řeku překoná, i když v okolí není žádný most. Nejen o tomto pavoučím konstruktérovi jsme si říkali v rámci cyklu Planeta pavouků. Příhody vyprávěné Miloněm Čepelkou s odborným komentářem arachnologa Antonína Kůrky.
Související
-
Na kometě objeven základ života!
Aminokyselinu glycin nutnou pro život nedávno našla na kometě Čurjumov-Gerasimenko sonda Rosetta Evropské kosmické agentury. Už dřív na kometě našla i molekulární kyslík.
-
Na měsících Jupiteru je zřejmě více vody než na Zemi. Mohl by tam být život?
Ke čtyřem největším Jupiterovým měsícům se vydá kosmická sonda. Měla by prozkoumat i úžasné oceány vody pod jejich povrchem, o kterých se už léta spekuluje.
-
Jazyk místo očí a uší
Australská pakobra páskovaná je ve své domovině známá jako "tygří had" a netěší se tu dobré pověsti. Má na svědomí více lidských životů než všichni ostatní australš...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.