Meteor o zahradách chobotnic, civilizaci bez elektřiny a masu z laboratoře

Zahrady chobotnic

Chobotnice|foto:Shutterstock

U kalifornského pobřeží je podmořská hora. Úpatí leží v hloubce 3 kilometry a vrchol hory je kilometr pod hladinou. Vědci zjistili, že horu obývá asi 20 tisíc chobotnic. Žijí přitom v hloubce, kde je chladno, které za normálních okolností chobotnicím nevyhovuje, protože v takové teplotě příliš pomalu dozrávají jejich vajíčka. Přesto tam chobotnice žijí a daří se jim. Jak je to možné? Vysvětlení přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.

Proč se do benzinu dávalo olovo?

Benzin, ilustrační foto |foto:René Volfík, iROZHLAS.cz

První automobily se na cestách objevily už koncem 19. století. Ještě měly nízký výkon. Jedna z cest vedla přes zvyšování kompresního poměru ve válcích. Bohužel se při vyšší kompresi řízené spalování směsi zvrhlo ve spalování neřízené až explozívní. To se akusticky projevovalo takzvaným klepáním. Až 9. prosince 1921 americký technik Thomas Midgley poprvé do zkušebního motoru natankoval jednoprocentní roztok tetraetylolova v benzinu - a neuslyšel ani ťuk! Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Odolala by česká rozvodná síť sluneční erupci?

Sluneční erupce |foto:Fotobanka Pixabay, Licence Pixabay

Slunce je horká koule plazmatu, proměnlivý kosmický magnet. Erupce, protuberance, výrony hmoty. Může dojít k situaci, kdy přímo k Zemi vyšle celý oblak rychle letících částic. Jak se naše civilizace vyvíjí, začíná to být problém. Zhruba jednou za 400 let zasáhne Zemi obrovská erupce, která by mohla odstřihnout celý kontinent od elektrického proudu a obnovit rozvody by mohlo trvat roky! A jak je na tom Česko? Hovořil o tom doc. Michal Švanda z Astronomického ústavu AV.

Smrtící zbraň na ocasech stegosaurů

Každý divák filmu Cesta do pravěku si pamatuje, jak čtyři chlapci sledují ze druhého břehu řeky večerní souboj na život a na smrt. Stagosaurus je napaden velkým dravým dinosaurem s obrovskými zuby, pravděpodobně alosaurem. Chvíli to vypadá, že se stegosaurus ubrání. Začne se totiž bránit pomocí čtyř bodců na konci svého ocasu. Dravec je zasažen do hrudi a belhá se pryč. Jenže zranění stegosaura je příliš veliké, ještě popoleze, ale umírá. Nepochybně k podobným soubojům docházelo, otázkou ale je, jestli dokázal stegosaurus ocasní bodce skutečně takto používat. Ptali jsme se publicisty Vladimíra Sochy.

Budeme krmit kočky a psy masem z laboratoře?

Kočky|foto:Shutterstock

Před rokem jsme se bavili o tom, že se čeští odborníci snaží vypěstovat maso v laboratoři. Teď překročili symbolický milník. Získali jako první certifikaci Evropské unie k laboratorní výrobě masa určeného jako krmivo pro psy a kočky. Maso, které se zcela obejde bez chovu živých zvířat. Odpadají všechny problémy se špatnými životními podmínkami nebo ekologií. Na druhou stranu: lze opravdu nahradit maso přírodní tím z laboratoře? Vyvolává to řadu otázek. Proto k nám přišla Lucia Schiller, která ví přesně, co se ve firmě Bene Meat Technologies povedlo.

Nové poznatky o Zemi

Mech, les |foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Zemské klima se mění. Příliš rychle. Příroda se snaží přizpůsobit, ale je to obtížné. Naše planeta je lidskou činností vychýlena z rovnováhy. Skoro ani nedokážeme sledovat, co všechno se mění. Petr Daniš si ve své knize s názvem Klima je příležitost všímá překvapení vědců, když zjistili neuvěřitelnou provázanost přírody. Dalo by se říct všeho se vším. Ukázali jsme si to na příkladu fungování lesa. Čte Jan Kovařík.