Meteor o vzorcích z Marsu, sledování epidemie satelity a nejslavnějším psu

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Kdy budeme mít první vzorky z Marsu?

Mars už navštívila slušná řádka kosmických sond. Víme o rudé planetě sice hodně, ale až příliš mnoho stále ještě nevíme. Spekuluje se, jestli tam mohl být život a jestli náhodou pod zemí nezůstal dodnes. Také víme, že dříve po Marsu tekla voda. Co chybí k tomu, abychom znali všechny zásadní odpovědi? Vzorky z Marsu. Máme tam pojízdné laboratoře, sondy na kolečkách, ale jen s velmi primitivním a omezeným vybavením. Proč některá ze sond už dávno kousek Marsu nepřivezla? A dočkáme se v dohledné době? O tom hovoří dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV.

Geometrie, která strašila matematiky

Trojúhelník na kouli májiná pravidla|foto:Unsplash, Licence Unsplash, ©

Součet úhlů libovolného trojúhelníku je vždy 180°. Je to učivo základní školy a kdo tuto geometrickou poučku nezná, se zlou se u svého učitele matematiky potáže. Ne každý učitel ale dodá, že to platí jen v rovině. Zkrátka na rovném, nezakřiveném povrchu. Zkuste narýsovat trojúhelník na glóbus a změřit úhly – 180° to nebude. Jak formulovat pravidla, aby platila ve všech případech? To dokázal až německý matematik Bernhard Riemann, který zobecnil dosud známé geometrie 10. června 1854. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Lze sledovat epidemii cholery ze satelitu?

Bakterie|foto:Shutterstock

První prokazatelné epidemie cholery jsou známy z Indie už ze 6. století př. n. l. Odhalit původ nemoci se povedlo v roce 1854, kdy italský anatom Filippo Pacini izoloval bakterii Vibrio cholerae. A co dnes? Dá se s cholerou úspěšně bojovat i v rozvojových zemích? Snahy jsou, důležité je mít rychlé informace. S novým přístupem přišla jedna vědkyně z USA. Dokázala předpovědět epidemii podle satelitních snímků vodních ploch. Jak? To vysvětluje dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV.

Doběhne pes dál než kůň?

Tažní psi |foto: Violetta, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Projekt Zoonomia si klade za cíl přečíst kompletní dědičnou informaci celé řady savců. Už byl zveřejněn genom 240 zvířat. Dá se pěkně hledat, co všechno mají savci společné a také čím se liší. Vědce zaujal zejména genom jednoho psa. Měl dokonce své jméno - Balto. Tohoto tažného sněžného psa lidé tak uctívali, že je vycpaný v muzeu a dokonce mu postavili sochu. Zachránil totiž lidské životy. Co přesně dokázal? Co ukázala analýza jeho genů? To nám pověděl biolog prof. Jaroslav Petr.

Ráj mezi krokodýly

Krokodýl |foto: Pexels, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Krokodýlí ráj nehledejte jen v Africe. Tato pozoruhodná zvířata, evoluční staříky, můžete najít i na Floridě. Po záplavách se procházejí ulicemi měst. Ke svému životu potřebují vodu, stejně jako lidští obyvatelé Floridy. Jenže s ní jsou jisté potíže. Tuto část USA navštívil hydrogeolog Zbyněk Hrkal. Své svědectví zveřejnil v knize O lidech a vodě, ze které si čteme v repríze.