Meteor o stěhování čápů, zraku žraloků a první ponorce

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Jak přestěhovat čápy?

Čáp bílý, ilustrační foto|foto:Shutterstock

Čapí hnízda jsou v létě vyhledávanou atrakcí. Pár dospělých čápů se stará o mláďata a kdo sleduje hnízdo dlouhodobě, může spatřit, jak rostou a jaké dělají pokroky. Oblíbenými místy pro stavbu hnízda jsou staré nepoužívané komíny. Co ale dělat s hnízdem, které si čápi vybrali na naprosto nevhodném a nebezpečném místě? Opakovaně neúspěšný pokus přestěhovat čápy zažil zoolog Karel Pecl, jehož vyprávění čte Miloň Čepelka.

Mají žraloci šedý zákal?

Žralok obrovský je impozantním živočichem, který dorůstá délky přes 10 metrů. Jde o největšího obratlovce, který nepatří mezi savce. Vyskytuje se v tropických oblastech všech tří oceánů a může se dožít 80 až 130 let. Pro člověka není nebezpečný, protože se živí planktonem. Vědci zkoumali zrak tohoto žraloka a zjistili pozoruhodnou věc. Jeho oko má stejné projevy šedého zákalu jako lidské oko, ale žralok se s tím dokáže vypořádat. Jak? To nám pověděl biolog prof. Jaroslav Petr.

První ponorka

Už před 223 lety, 29. července 1800, americký vynálezce Robert Fulton ve Francii poprvé zkouší svůj nový vynález – ponorku Nautilus. Ten měl potápět nepřátelské lodě, a to tak, že na dřevěný trup lodi přibodl ostnatý háček s provlečeným lankem, na jedné straně taženým ponorkou a na druhé táhnoucím minu s nárazovou roznětkou. S tímto nákladem Nautilus vyrazil v září 1801 z Cherbourgu vstříc blokující flotile. Rozbouřené moře ho sice donutilo k předčasnému vynoření, ale Britové se raději stáhli… Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Srpen v zrcadle pranostik

Kombajn|foto:Shutterstock

Naši předkové dobře věděli, jak je měsíc srpen důležitý z hlediska úrody. Čas sklizně je klíčovým pro vybudování dostatečných zásob na zimu. V srpnu je třeba sklízet většinu polních plodin. Záleží samozřejmě na průběhu počasí v daném roce. Právě tato proměnlivost zaujala už naše předky. Z generace na generaci si tyto poznatky předávali formou pranostik. Co lze očekávat v srpnu, jsme si připomněli díky doc. Zdeňku Vašků z České zemědělské univerzity a jeho knize Hold Slunci, dešti, půdě a pluhu.

Probíhá zemětřesení i na Měsíci?

Pohled na Zemi z Měsíce|foto:Shutterstock

Čistě formálně je použití slova zemětřesení na Měsíci nesmyslné. Správně bychom měli říct například „měsícotřesení“ a název měnit podle toho, o jakém kosmickém tělese hovoříme. Nicméně se to příliš neujalo. A chvěje se Měsíc vůbec? Díky seismometrům rozmístěným misemi Apollo víme, že ano. Vědci i po mnoha letech záznamy důkladně zkoumají a našli hned několik druhů otřesů. Hovořil o nich dr. Jan Zedník z Geofyzikálního ústavu AV.

Konec života lékaře Paracelsa

Jmenoval se Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim, nicméně do historie vstoupil pod jménem Paracelsus. V oboru lékařství jde o pojem. Reformoval medicínu, aby byla, dalo by se říct, víc vědecká. Počátkem 16. století šlo o velký pokrok. Zároveň šlo o velmi složitou osobnost, se kterou téměř nikdo nevydržel. Otevřeně zpochybňoval autority své doby, což mělo špatný vliv na jeho kariéru. Tato osobnost zaujala  Josefa Kleibla, zakladatele a dlouholetého redaktora Meteoru, natolik, že v roce 1989 nechal natočit šestidílnou dramatizaci o životě Paracelsa. Lékař leží na smrtelné posteli, vzpomíná na svůj život a hlavou mu hlodá svědomí…

Scénář napsala Helena Benešová, mistrem zvuku byl Miloslav Turek, režie se ujala Jiřina Martínková. Účinkují: Eduard Cupák, Josef Červinka, Radovan Lukavský, Miroslav Masopust a Alois Švehlík.