Meteor o snech chobotnic, síle vakua a ovlivnění stárnutí

8. květen 2021

Poslechněte si:

  • 01:25 Mají chobotnice sny?
  • 10:33 Překvapivá síla vakua
  • 15:29 K čemu sloužila památka Stonehenge?
  • 30:24 Můžeme ovlivnit své stárnutí?
  • 40:33 Jak zvířata vnímají bolest?

Mají chobotnice sny?

Spánek probíhá u každého živočicha jinak. Koala medvídkovitý spí 22 hodin, mravenci si zdřímnou na minutu. Tuleň umí spát pod vodou, albatros spí za letu, a to jen polovinu mozku. Zájem vzbudily chobotnice, které byly natočeny ve stavu, kdy nereagovaly na podněty rychle měnily barvu. Byl to spánek? Zdálo se jim něco? Vědci provedli experiment, který spánek chobotnic prověřil. Jak to dopadlo popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Překvapivá síla vakua

K předvedení ukrutné síly není potřeba mnoho hodin v posilovně a přísná životospráva. Navíc, když má sílu projevit něco neživého, není ani třeba sestavit stroj se silným pohonem. Už 367 let víme, že obrovskou sílu má „nic“, tedy vakuum. Dokázal to pokus, kdy se snažilo 16 koní od sebe odtrhnout prázdné polokoule. Neúspěšně. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

K čemu sloužila památka Stonehenge?

Stonehenge

Stonehenge je světová památka prvotřídního významu. Velké opracované kameny sestavené do kruhu, kdy jsou většinou dva svisle a na nich je položen třetí. K tomu ještě několik dalších kamenů. Proč lidé něco takového před tisíci let vybudovali? Dnešní archeologové dokázali, že stavba Stonehenge probíhala tisíce let a měnila svůj účel. Vše v Meteoru popsal prof. Antonín Přichystal z PřF Masarykovy univerzity v Brně.

Můžeme ovlivnit své stárnutí?

Lidské buňky se sice postupně obnovují, ale informace zapsaná v genech se postupně stává hůř čitelnou. Zajímavé je sledovat, jak se tempo horší čitelnosti mění podle toho, v jakém prostředí člověk žije. Vědci ukázali, že člověk v mírném prostředí poklidného života třeba v malém městě, který se vyhýbá stresu všeho druhu, stárne pomaleji něž národy žijící dodnes v přírodě. Jaké další výsledky přinesl nový výzkum? Můžeme ovlivnit své stárnutí? Nad tím se zamýšlí MUDr. František Koukolík.

Jak zvířata vnímají bolest?

Humr

Bolest je nedílnou součástí života a těžko bychom se bez ní obešli. Varuje před závažným poškozením organismu. Jak ale poznat, zda i jednodušší živočichové bolest vnímají? Když drobná parazitická vosička Leptopilina zapíchne své kladélko do larvy octomilky obecné, aby do ní nakladla svá vajíčka, oběť se svíjí, cuká sebou a všemožně se zkouší z vosí „harpuny“ sesmeknout. Jsou to projevy bolesti? Anebo se jedná o pouhou reflexivní obrannou reakci? Nad tím, jak zvířata vnímají bolest se zamýšlí kniha biologa prof. Jaroslava Petra. Vydalo ji nakladatelství Dokořán a má název Desatero smyslů. V Meteoru si z knihy čteme a každý týden vyhlašujeme soutěž.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová