Meteor o rostlinných protilátkách, dýchání kapaliny a pavoučím kanibalismu
Poslechněte si:
- 01:01 Pošleme sondu k Venuši?
- 11:53 Lze dát rostlinám velbloudí protilátky?
- 19:20 Objev radioaktivity
- 25:44 Můžeme dýchat kapalinu?
- 37:33 Dokáže pavouk přelstít pavouka?
- 43:20 Příroda nebo laboratoř?
Hovoří biochemik Martin Ferus, imunolog Václav Hořejší nebo fyziolog Tomáš Petrásek. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Fobie z chemie čte Lukáš Král.
Pošleme sondu k Venuši?
Jmenuje se EnVision, připravuje ji Evropská kosmická agentura a podílí se na ní i skupina českých odborníků pod vedením dr. Martina Feruse z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV. Sonda poletí k Venuši v roce 2031 a dokáže se jí „podívat“ pod povrch až do hloubky 1,5 kilometru. Ve spolupráci s dalšími dvěma sondami, které tam v tu dobu budou, se tak připravuje zatím nejpodrobnější průzkum Venuše v dějinách.
Lze dát rostlinám velbloudí protilátky?
Vědci provedli na první pohled těžko uvěřitelný pokus. Do rostlin vpravily geny z velbloudů, které dokáží rozpoznat protilátky jistého viru. Rostlina se proti němu nedokáže bránit, ale díky genům pro ni přestává být hrozbou. Jak je možné, že lze rostlinám vložit zvířecí geny? Prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV podrobně popsal, jak pokus probíhal a co by úspěšné použití v praxi znamenalo pro pěstování plodin.
Objev radioaktivity
„Vybraná sůl, vystavená účinku slunečního záření,“ informuje francouzský fyzik Henri Becquerel na schůzi Akademie 24. února 1896, „způsobila zčernání fotografické desky přesto, že tato byla zabalena do černého, zcela neprůsvitného papíru. Sloučenina tedy fluoreskuje pronikavým zářením i bez vysokého napětí výbojky.“ Byl to první krůček ke zjištění, že uran je radioaktivním prvkem. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Můžeme dýchat kapalinu?
Všichni víme, jaké důsledky přináší situace, kdy se člověku dostane do plic voda. Pokud nedojde k rychlému řešení, může to mít fatální následky. Přesto se uvažovalo o tom, že by potápěči ve velkých hloubkách mohli kapalinu dýchat. Z hlediska fyziologie člověka jde o fascinující možnost. Plíce by to dokázaly. Přináší to ale řadu úskalí. Hovořil o tom dr. Tomáš Petrásek z Fyziologického ústavu AV.
Dokáže pavouk přelstít pavouka?
Pavouci se s v drtivé většině případů živí drobným létajícím hmyzem. Svou past – pavučinu – dotáhli k dokonalosti. Existují ale i pavouci ostníci, jejichž snahou je sežrat jiné pavouky. Vědci teď sledovali, jaká je jejich strategie. Ukázalo se, že velmi chytře využívají toho, jak ostatní pavouci začínají konstruovat svou pavučinu. Důmyslný trik ostníků představil biolog prof. Jaroslav Petr.
Příroda, nebo laboratoř?
Představte si, že byste měli vypít vodu, kterou byl spláchnut záchod. Už teď se vám při té představě dělá špatně. A co když vám někdo řekne, že by ta voda předtím byla důkladně vyčištěna a byla z ní opět pitná voda? Většina lidí by z toho i tak neměla moc dobrý pocit. Jen to dokládá, co ukázalo už mnoho výzkumů. Když lidé dostanou na výběr, zda mají dostat látku cestou přírodní nebo z laboratoře, vybírají si první možnost. Píše o tom v knize Fóbie z chemie australský učitel chemie James Kennedy. Z knihy nakladatelství Grada čte Lukáš Král.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Související
-
Tučňákům skalním nevadí „manželství na dálku“
Málokteří živočichové žijí trvale v páru. Jednomu druhu tučňáků však takový vztah vydrží i po odloučení na sta kilometrů.
-
Meteor o zániku civilizace, sluchu kormoránů, hořlavém sněhu a létajících pavoucích
01:03 Planetka a zánik civilizace 09:24 První český parník 14:02 Odkud teče pramenitá voda? 27:08 Slyší ptáci pod vodou? 36:01 Sníh, který hoří 34:49 Létající pavouci
-
Meteor o Saturnově tajuplném měsíci, paroháčích a svítícím slizu
Jak se vyrábí zelený svítící sliz? Když byl ondřejovský teleskop nový. Tajuplný Saturnův měsíc Enceladus. Paroží dává jelenům zabrat. Technický div světa v Nizozemí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.