Meteor o rostlinných protilátkách, dýchání kapaliny a pavoučím kanibalismu

Pošleme sondu k Venuši?

Planeta Venuše |foto:Shutterstock

Jmenuje se EnVision, připravuje ji Evropská kosmická agentura a podílí se na ní i skupina českých odborníků pod vedením dr. Martina Feruse z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV. Sonda poletí k Venuši v roce 2031 a dokáže se jí „podívat“ pod povrch až do hloubky 1,5 kilometru. Ve spolupráci s dalšími dvěma sondami, které tam v tu dobu budou, se tak připravuje zatím nejpodrobnější průzkum Venuše v dějinách.

Lze dát rostlinám velbloudí protilátky?

Velbloud dvouhrbý|foto:Shutterstock

Vědci provedli na první pohled těžko uvěřitelný pokus. Do rostlin vpravily geny z velbloudů, které dokáží rozpoznat protilátky jistého viru. Rostlina se proti němu nedokáže bránit, ale díky genům pro ni přestává být hrozbou. Jak je možné, že lze rostlinám vložit zvířecí geny? Prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV podrobně popsal, jak pokus probíhal a co by úspěšné použití v praxi znamenalo pro pěstování plodin.

Objev radioaktivity

Radioaktivita|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

„Vybraná sůl, vystavená účinku slunečního záření,“ informuje francouzský fyzik Henri Becquerel na schůzi Akademie 24. února 1896, „způsobila zčernání fotografické desky přesto, že tato byla zabalena do černého, zcela neprůsvitného papíru. Sloučenina tedy fluoreskuje pronikavým zářením i bez vysokého napětí výbojky.“ Byl to první krůček ke zjištění, že uran je radioaktivním prvkem. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Můžeme dýchat kapalinu?

Dýchání kapaliny|foto:Shutterstock

Všichni víme, jaké důsledky přináší situace, kdy se člověku dostane do plic voda. Pokud nedojde k rychlému řešení, může to mít fatální následky. Přesto se uvažovalo o tom, že by potápěči ve velkých hloubkách mohli kapalinu dýchat. Z hlediska fyziologie člověka jde o fascinující možnost. Plíce by to dokázaly. Přináší to ale řadu úskalí. Hovořil o tom dr. Tomáš Petrásek z Fyziologického ústavu AV.

Dokáže pavouk přelstít pavouka?

Lze v pavučině ulovit jiného pavouka?|foto:Shutterstock

Pavouci se s v drtivé většině případů živí drobným létajícím hmyzem. Svou past – pavučinu – dotáhli k dokonalosti. Existují ale i pavouci ostníci, jejichž snahou je sežrat jiné pavouky. Vědci teď sledovali, jaká je jejich strategie. Ukázalo se, že velmi chytře využívají toho, jak ostatní pavouci začínají konstruovat svou pavučinu. Důmyslný trik ostníků představil biolog prof. Jaroslav Petr.

Příroda, nebo laboratoř?

Pitná voda|foto:Shutterstock

Představte si, že byste měli vypít vodu, kterou byl spláchnut záchod. Už teď se vám při té představě dělá špatně. A co když vám někdo řekne, že by ta voda předtím byla důkladně vyčištěna a byla z ní opět pitná voda? Většina lidí by z toho i tak neměla moc dobrý pocit. Jen to dokládá, co ukázalo už mnoho výzkumů. Když lidé dostanou na výběr, zda mají dostat látku cestou přírodní nebo z laboratoře, vybírají si první možnost. Píše o tom v knize Fóbie z chemie australský učitel chemie James Kennedy. Z knihy nakladatelství Grada čte Lukáš Král.