Meteor o rostlině nad zlato, pirátských kosatkách a senné rýmě
Poslechněte si:
- 01:02 Rostlina nad zlato
- 12:21 Mechanický pohon lodi
- 17:37 Proč kosatky potápějí lodě?
- 27:58 Zhoršuje sennou rýmu streptokok?
- 36:39 Lze vyléčit HIV?
- 41:50 Otrávená voda v Bangladéši
Hovoří botanička Helena Štorchová, imunolog Václav Hořejší nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Zbyňka Hrkala O lidech a vodě čte Jiří Schwarz.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.
Rostlina nad zlato
Lidí žije na zeměkouli už 8 miliard a je stále obtížnější je uživit. Odborníci hledají nové potraviny, které obsahují hodně živin. Jednou z takových rostlin je merlík qinoa též zvaný merlík čilský. Ve velkém ho pěstovali už Inkové a evropským dobyvatelům dali raději zlato, než aby jim prozradili jeho skvělé vlastnosti. Dr. Helena Štorchová z Ústavu experimentální botaniky AV popisuje, v čem spočívají skvělé vlastnosti rostliny a proč je tak obtížné ji pěstovat i na jiných místech planety.
Mechanický pohon lodi
Plachetnice je v bezvětří nepoužitelnou kocábkou vydanou napospas proudům. První novověké pokusy s mechanickým pohonem provedl španělský námořní kapitán a vynálezce Blasco de Garay, z nich šestý – poslední a nejúspěšnější – dne 17. června 1543 v barcelonském přístavu. Obchodní loď Trinidad o výtlaku kolem dvou set tun opatřil po stranách dvěma lopatkovými koly napojenými na rumpál, kterým otáčelo padesát mužů. S plně naloženou lodí dosáhli rychlosti asi 4 km/h. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Proč kosatky potápějí lodě?
Téměř neuvěřitelné zprávy přicházejí od španělského pobřeží. Kosatky letos potopily už třetí plachetnici a desítky dalších poškodily. Útoky se v posledních letech stupňují. Jaký mohou mít kosatky důvod? Dokážou se takto mstít? Nebo je to pro ně zábava? Útoku se vždy účastní hned několik jedinců a mají rozdělené úlohy. O podivném pirátském chování kosatek povídal biolog prof. Jaroslav Petr.
Zhoršuje sennou rýmu streptokok?
Senná rýma je lidový název pro alergie na pyl v rostlinách. Někdo má potíže v květnu, jiný v srpnu. Sezónní záležitost, od které má ve zbytku roku pokoj. Jenže v sezóně je to pro některé lidi peklo. Slzení očí, svědění v nose, rýma, kýchání. Nejlepší je zavřít se doma, nevycházet, nevětrat… Jenže co s tím? Lék neexistuje. Jde o nesprávnou a přehnanou reakci imunitního systému. Možná se ale blýská na lepší časy, vědci si myslí, že situaci alergiků zhoršuje streptokok – a toho se zbavit umíme. Potvrdil nám to prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV.
Lze vyléčit HIV?
Virus HIV je velmi zákeřný. Vkládá svou DNA do genomu hostitelské buňky a provádí to buňkám imunitního systému. Napadený člověk tak postupně přestává být schopen odolávat jiným nemocem, rozvíjí se u něho AIDS a nakonec umírá. Situaci výrazně změnil lék Antonína Holého, který sice pacienta viru nezbaví, ale brání jeho množení. Vědci teď ale našli způsob, jak lidi opravdu vyléčit. Díky jedné odchylce v genech, jak vysvětlil dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV.
Otrávená voda v Bangladéši
Bangladéš. Sto šedesát šest milionů lidí se tísní v deltě soutoku dvou veletoků, Gangy a Brahmaputry. Povrchová voda přestala stačit. Světová zdravotnická organizace a UNICEF financovaly nové, hluboké vrty. Tyto zdroje podzemní vody byly před povrchovým znečištěním velmi dobře chráněné a okamžitě nabídly křišťálově průzračnou vodu. Lidé se radovali a okolní svět tleskal. Nadšení trvalo jen několik let. Pak se pomalu začaly objevovat první náznaky až dosud neznámých problémů – stále více místních lidí začalo trpět kožními problémy. Objevili se první mrtví. A jejich počet narůstal. Co se stalo? A jak z toho ven? O tom píše hydrogeolog Zbyněk Hrkal ve své v knize O lidech a vodě, ze které si čteme v repríze.
Související
-
Tučňákům skalním nevadí „manželství na dálku“
Málokteří živočichové žijí trvale v páru. Jednomu druhu tučňáků však takový vztah vydrží i po odloučení na sta kilometrů.
-
Meteor o zániku civilizace, sluchu kormoránů, hořlavém sněhu a létajících pavoucích
01:03 Planetka a zánik civilizace 09:24 První český parník 14:02 Odkud teče pramenitá voda? 27:08 Slyší ptáci pod vodou? 36:01 Sníh, který hoří 34:49 Létající pavouci
-
Meteor o Saturnově tajuplném měsíci, paroháčích a svítícím slizu
Jak se vyrábí zelený svítící sliz? Když byl ondřejovský teleskop nový. Tajuplný Saturnův měsíc Enceladus. Paroží dává jelenům zabrat. Technický div světa v Nizozemí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
![jak_klara_obratila_na web.jpg jak_klara_obratila_na web.jpg](https://dvojka.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/e267b388c06a96c1b90c7443afcd1a84.jpg?itok=NWANcVy-)
![](https://dvojka.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/94949a2cda8b0e5970dc036a8b74667d.jpg?itok=bfzCOlUT)
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.