Meteor o rostlině nad zlato, pirátských kosatkách a senné rýmě

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Rostlina nad zlato

Merlík chilský má mnoho vitamínů, bílkovin a je vhodný i pro lidi alergické na lepek |foto:Marína Dvořáková

Lidí žije na zeměkouli už 8 miliard a je stále obtížnější je uživit. Odborníci hledají nové potraviny, které obsahují hodně živin. Jednou z takových rostlin je merlík qinoa též zvaný merlík čilský. Ve velkém ho pěstovali už Inkové a evropským dobyvatelům dali raději zlato, než aby jim prozradili jeho skvělé vlastnosti. Dr. Helena Štorchová z Ústavu experimentální botaniky AV popisuje, v čem spočívají skvělé vlastnosti rostliny a proč je tak obtížné ji pěstovat i na jiných místech planety.

Mechanický pohon lodi

Plachetnice je v bezvětří nepoužitelnou kocábkou vydanou napospas proudům. První novověké pokusy s mechanickým pohonem provedl španělský námořní kapitán a vynálezce Blasco de Garay, z nich šestý – poslední a nejúspěšnější – dne 17. června 1543 v barcelonském přístavu. Obchodní loď Trinidad o výtlaku kolem dvou set tun opatřil po stranách dvěma lopatkovými koly napojenými na rumpál, kterým otáčelo padesát mužů. S plně naloženou lodí dosáhli rychlosti asi 4 km/h. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Proč kosatky potápějí lodě?

Kosatka|foto:Fotobanka Profimedia, Profimedia

Téměř neuvěřitelné zprávy přicházejí od španělského pobřeží. Kosatky letos potopily už třetí plachetnici a desítky dalších poškodily. Útoky se v posledních letech stupňují. Jaký mohou mít kosatky důvod? Dokážou se takto mstít? Nebo je to pro ně zábava? Útoku se vždy účastní hned několik jedinců a mají rozdělené úlohy. O podivném pirátském chování kosatek povídal biolog prof. Jaroslav Petr.

Zhoršuje sennou rýmu streptokok?

Senná rýma je lidový název pro alergie na pyl v rostlinách. Někdo má potíže v květnu, jiný v srpnu. Sezónní záležitost, od které má ve zbytku roku pokoj. Jenže v sezóně je to pro některé lidi peklo. Slzení očí, svědění v nose, rýma, kýchání. Nejlepší je zavřít se doma, nevycházet, nevětrat… Jenže co s tím? Lék neexistuje. Jde o nesprávnou a přehnanou reakci imunitního systému. Možná se ale blýská na lepší časy, vědci si myslí, že situaci alergiků zhoršuje streptokok – a toho se zbavit umíme. Potvrdil nám to prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV.

Lze vyléčit HIV?

Buňka napadená virem HIV (označen žlutě) |foto:Unsplash, CC0 1.0

Virus HIV je velmi zákeřný. Vkládá svou DNA do genomu hostitelské buňky a provádí to buňkám imunitního systému. Napadený člověk tak postupně přestává být schopen odolávat jiným nemocem, rozvíjí se u něho AIDS a nakonec umírá. Situaci výrazně změnil lék Antonína Holého, který sice pacienta viru nezbaví, ale brání jeho množení. Vědci teď ale našli způsob, jak lidi opravdu vyléčit. Díky jedné odchylce v genech, jak vysvětlil dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV.

Otrávená voda v Bangladéši

Voda|foto:Unsplash, Licence Unsplash

Bangladéš. Sto šedesát šest milionů lidí se tísní v deltě soutoku dvou veletoků, Gangy a Brahmaputry. Povrchová voda přestala stačit. Světová zdravotnická organizace a UNICEF financovaly nové, hluboké vrty. Tyto zdroje podzemní vody byly před povrchovým znečištěním velmi dobře chráněné a okamžitě nabídly křišťálově průzračnou vodu. Lidé se radovali a okolní svět tleskal. Nadšení trvalo jen několik let. Pak se pomalu začaly objevovat první náznaky až dosud neznámých problémů – stále více místních lidí začalo trpět kožními problémy. Objevili se první mrtví. A jejich počet narůstal. Co se stalo? A jak z toho ven? O tom píše hydrogeolog Zbyněk Hrkal ve své v knize O lidech a vodě, ze které si čteme v repríze.