Meteor o přechodu života na souš, pouštních sovách a sloním chobotu

3. červen 2023

Poslechněte si:

  • 01:02 Jak se život dostal z moře na souš?
  • 12:53 První výstupy do volného vesmíru
  • 19:19 Mohou žít sovy v poušti?
  • 31:47 Co dovede sloní chobot?
  • 40:53 Žízeň v Himalájích

Hovoří geolog Lukáš Laibl, zoolog Jan Andreska nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Zbyňka Hrkala O lidech a vodě čte Jiří Schwarz.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Jak se život dostal z moře na souš?

Dlouho se ví, že život vznikl v moři. I větší živočichové se objevili nejprve tam. Panuje shoda na tom, že ti suchozemští se nevyvinuli samostatně, ale že ti původně mořští, vystoupili z vody. Jenže jak si představujete, že „vystoupili z vody“? Zní to, jako by ryby připluly k pláži, počkaly, až jim narostou nožičky a vylezly z vody. Jistě všichni tušíme, že takto to určitě nebylo. Kteří živočichové jako první opustili moře a co je k tomu vedlo? Nad tím se zamýšlel dr. Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV.

První výstupy do volného vesmíru

Edward White ve vesmíru

Prvním, kdo se odvážil opustit kosmickou loď, byl Rus Alexej Leonov – 18. března 1965. Američané však neotáleli a za pouhých jedenáct týdnů, 3. června téhož roku, vypustili kosmickou loď Gemini 4. Z ní se pak krátce po startu vysoukal Edward White a pomocí pistole na stlačený kyslík poletoval více než 20 minut sem a tam, jak jen mu to dovolilo sedm a půlmetrové poutací lano. Tím překonal Leonova, jehož pobyt venku trval 12 minut a lano měřilo něco přes pět metrů. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Mohou žít sovy v poušti?

Puštík obecný

Když se řekne sova, představíme si patrně nočního živočicha, který houká někde v lese. Jenže sov je obrovské množství druhů a žijí i na nečekaných místech. Zoolog Jan Andreska se vydal za puštíkem až do Jordánska. Většinu krajiny tvoří poušť, a tak se hlavní otázky nabízejí samy: čím se sova živí a kam chodí pít? Pro studium složení stravy naštěstí není třeba sledovat puštíka po dlouhé týdny. Sova zbytky své potravy vyvrhuje a dle kostí lze velmi podrobně složení jídelníčku určit. A to se povedlo!

Co dovede sloní chobot?

Slon savanový a pralesní ve střední Africe

Pro slona je chobot tím, co pro zálesáka švýcarský nůž. Biolog prof. Jaroslav Petr popsal, co všechno dokáže. Především má velkou sílu a slonovi pomáhá jako obří ruka. Je dutý a dokáže velkou rychlostí nabrat i vypustit značné množství vody. Jeho pohyblivost je dána obrovským množstvím svalů. Přesto jím slon nehýbe ve všech směrech. Víte proč? Tento složitý proces by nezvládl jeho mozek. Co ještě o chobotu víme?

Žízeň v Himalájích

Mount Everest, Base Camp

Podruhé se vydáme do Nepálu. Hlavní město Káthmándú bylo ještě před druhou světovou válkou zásobováno pitnou vodou stejným způsobem, jaký známe ze středověké Prahy. Vodu přiváděly do centra vodovody od pramenů ležících v čistém prostředí v horách mimo městskou aglomeraci. Každý obyvatel měl možnost nabrat si pitnou vodu v některé z kašen. Odpadu bylo minimálně, organické zbytky se kompostovaly, splachovací záchod byl neznámý pojem a spotřeba vody ve srovnání s dneškem tak byla nepatrná. Pak přišel problém charakteristický pro celý rozvojový svět. Počet obyvatel hlavního města začal závratným tempem narůstat. I o tom píše hydrogeolog Zbyněk Hrkal ve své knize O lidech a vodě, ze které si čteme v repríze.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.