Meteor o počasí z vesmíru, mrkání žab a baronu Prášilovi

Pomůže družice s předpovědí počasí?

Předpověď počasí|foto:Gianni Crestani, Pixabay, Licence Pixabay, ©

V prosinci roku 2022 byl vypuštěn evropský Meteosat třetí generace. Možná si pomyslíte, jak asi pomohl zlepšit předpověď počasí? Jistě o notný skok vpřed. Vždyť šlo o dlouho očekávaný satelit. Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem ale nadšení krotí. To, že se satelit ocitne ve vesmíru, ještě neznamená, že nás od toho okamžiku začne zásobovat daty. Drobná porucha, dlouhá kalibrace, nutnost upravit postupy a meterologický software. Zkrátka, nový satelit se stále ještě nepoužívá. Kdy vše vypukne?

První parník na pravidelné lince

Dne 17. srpna 1807 kolesový parník Clermont zahajuje zkušební plavbu. Vyplul z New Yorku proti proudu řeky Hudson do města Albany. Vzdálenost 280 km překonal se čtyřiceti pozvanými pasažéry za dvaatřicet hodin čisté jízdy, zpátky po proudu pak o dvě hodiny rychleji. Na startu loď sledovaly davy lidí; napřed se hlasitě posmívali, ale když se neuvěřitelnou rychlostí devět kilometrů v hodině zakousl do proudu, posměch se změnil v oslavný jásot. Zato noviny, přinesly o této průlomové události sotva zmínku. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Kolik existuje druhů ledu?

Led|foto:Shutterstock

Voda je úžasná kapalina, naprosto klíčová pro život. Má ale zároveň desítky anomálií. Každý například ví, že led plave na vodě. Pevné skupenství má zkrátka menší hustotu než kapalné. A s ledem je to ještě složitější. Vědci našli 17 druhů ledu. Kromě základního šesterečného ale ostatní v přírodě prakticky nepotkáte. Jiné druhy ledu jsou stabilní pouze za velmi vysokých tlaků. Třeba v tisících, milionech nebo miliardách atmosfér. O anomáliích vody hovořil v Meteoru dr. Jan Havlík z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Proč žába mrká?

Žába|foto:Jiří Moravec

Mrkání je pro člověka běžná věc, kterou provádí automaticky. Má své důvody, protože např. zabraňuje vysychání oka. Dobře ale víme, že mrknout na někoho můžeme zcela záměrně a pak je význam úplně jiný. Biolog prof. Jaroslav Petr popsal, jak vědci objevili žábu, pro kterou je mrkání životně důležité. K čemu jí slouží?

Uměl baron Prášil matematiku?

Jistě! Baron Prášil přece rozuměl všemu, všude byl a vše dokázal vyřešit! Přesně v tomto duchu se nese náš příběh neuvěřitelného dobrodružství plného fantazie. V rámci cyklu „Mate-matika?“. I závěrečný díl našeho letního cyklu se ptal, jestli nás matematika mate. Jestli výsledek výpočtu odporuje zdravému rozumu, i když ho vypočítá úplně správně profesionální matematik. Příběh komentuje matematik doc. Mirko Rokyty z MFF UK.