Meteor o pádu do černé díry, lovu netopýrů a superženě z laboratoře
Poslechněte si:
- 01:23 Jak by vypadal pád do černé díry?
- 13:10 Rozluštění genetického kódu
- 18:52 Dokážeme vymýtit dědičné choroby?
- 31:20 Loví netopýři v týmech?
- 38:18 Superžena v laboratoři
Hovoří astrofyzik Petr Kulhánek, genetik Jan Pačes nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Zločiny ve jménu vědy čte Václav Jílek.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.
Jak by vypadal pád do černé díry?
Pokud by se někdo pokusil vletět do černé díry, byl by to historický okamžik. Bohužel pro toho odvážlivce poslední. Jakmile by člověk překonal tzv. horizont událostí, už bychom ani nevěděli, co se s ním děje. Každopádně by čelil silné gravitaci, která by ho natáhla do tvaru špagety. Dále by jeho tělem prolétalo obrovské množství nabitých částic. Navíc by se v silném magnetickém poli všechny atomy v těle zdeformovaly. Jak nám potvrdil prof. Petr Kulhánek z ČVUT, vydat se k černé díře tedy není dobrý nápad.
Rozluštění genetického kódu
Od roku 1953 se vědělo, že je dědičná informace uložena ve dvojité šroubovici molekuly DNA, a to pomocí dlouhé řady čtyř "písmen" - A, G, C a T. Ta řídí v buňce syntézu bílkovin, s kterými stojí i padá veškerý pozemský život. Jenže, jak zápis v DNA číst? A tady vstupuje na scénu americký biochemik Marshall Warren Nirenberg. Pomocí důmyslného pokusu s využitím radioaktivity s kolegou přeložili první slovo DNA, kterým byl triplet TTT. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Dokážeme vymýtit dědičné choroby?
Existují nemoci, se kterými se člověk rodí. Jde třeba o chybné geny nebo omylem zapnuté geny. Neexistuje žádný lék, který by dokázal geny změnit. Potíž je v tom, že vrozená choroba je v každé buňce. Vědci ale přichází s postupem, který najde v dědičné informaci chybné místo, vystřihne ho a nahradí správnou variantou. Postup podrobně popsal dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV.
Loví netopýři v týmech?
Vědci se zabývali touto otázkou u netopýra s názvem tadarida guánová a vypadalo to nadějně. V případě, že pronásleduje kořist, vydává tento netopýr echolokační zvuky s vyšší kadencí. Když je jiný netopýr zaslechne, letí stejným směrem. Ale ne proto, aby pomohl s lovem, nýbrž aby kořist prvnímu netopýrovi ukradl před nosem. Až teď vědci zjistili, že netopýr rezavý, který žije i u nás, opravdu při lovu spolupracuje. Jak spolupráce probíhá, popsal biolog prof. Jaroslav Petr.
Superžena v laboratoři
Annie Dookhanová přijala místo v bostonské laboratoři, kde se věnovala analýze zabavených drog, které měly být předloženy soudům jako důkazy. Brzy získala pověst nejen nejpracovitější laborantky, ale také té nejrychlejší. Během prvního roku zpracovala 9239 vzorků drog, v průměru třikrát více, než zvládlo ostatních devět kolegů, tedy více než čtvrtinu všech vzorků, které laboratoří prošly. Kolegové já začali říkat „superžena“ a Annie byla nadšená. Byl tu ale jeden problém: všechno to byla lež. Václav Jílek čte o neuvěřitelném příběhu, který měl vliv na stovky soudních procesů, z knihy Sama Keana, která česky vychází pod názvem Zločiny ve jménu vědy. Vydává ji nakladatelství Grada.
Související
-
Největší omyly kolem dinosaurů
Všichni pravěcí plazi patřili mezi dinosaury a záhy vyhynuli, protože byli jen chybou evoluce. To se někdy říká. Jenže nic nemůže být dál od pravdy. Omylů, které se...
-
Meteor o životě ve vesmíru, dinosaurech, a úžasném psím čichu
01:19 Život ve Sluneční soustavě 11:39 Vyhynutí dinosaurů 16:25 Rekordmani světa dinosaurů 25:47 Úžasný psí čich 34:16 Poznají ptáci lidské úmysly? 40:38 Pavučina jako past
-
Otřes mozku a záhadné oko datla
Buší do stromu jako kovář, opracovává dřevo jako tesař, léčí les jako lékař s čepičkou rudou jako výpravčí. Datel černý - bytost mnoha řemesel – je od přírody vybav...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.