Meteor o ocelové pavučině, zahradničení mravenců a smečkách dinosaurů

Je pavučina pevnější než ocel?

Pavučina|foto:Český rozhlas

Nejlepšími tkalci v historii naší planety nejsou lidé, nýbrž pavouci. Z vláken splétají pasti, do kterých lapají svou kořist, ze svého hedvábí si budují příbytky i kokony pro vajíčka a používají je k mnoha dalším účelům. O pavoučím vláknu se říká, že je pevnější než ocel. Je to pravda? Dokážeme pavoučí vlákno napodobit v laboratoři? Na to jsme se ptali jednoho u našich předních arachnologů Doc. Jaromíra Hajera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Otáčí se elektrony jako planety?

Atom|foto: Geralt, Pixabay, CC0 1.0

V roce 1911 navrhl Ernest Rutherford takzvaný planetární model atomu coby jakési sluneční soustavičky, ve které kolem hmotného jádra obíhají nepatrné elektrony obdobně jako planety kolem Slunce. Tehdy se mezi jeho kolegy našli posměváčci: "Teď by se ty vaše elektrony měly ještě otáčet kolem své osy jako Země!" Jenže pak nejprve Niels Bohr a pak Wolfgang Pauli otáčení elektronů potvrdili. Pauli 16. ledna 1925 dokonce ukázal, že existují dvě možnosti rotace. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Proč mravenci rádi zahradničí?

Mravenec|foto:Český rozhlas

Jaterník, plicník, sněženka, fialka. Tyto a další rostliny využívají mravenců ke svému rozmnožování. Mravenci si totiž do mraveniště nosí jejich semena a jejich části požírají. Zbytek jako nadbytečné smetí odnesou ven a tam semínko může vyklíčit lépe, než na místě, kde ho původně mravenec našel. Nový výzkum ukázal, že mravenci dokáží změnit složení bakterií na semínku, a to opět pomáhá biolog prof. Jaroslav Petr.

Lovili dinosauři ve smečkách?

Tarbosaurus žil na území dnešního Mongolska a Číny. Tento dinosaurus byl podobný známému tyranosaurovi. Šlo o vrcholného predátora, který neměl konkurenci. Proto vzbudilo velký ohlas, když se podařilo najít hromadný hrob těchto teropodních živočichů. Žili snad pospolu? Lovili ve smečkách? Doteď je to předmětem dohadů. Měl zapotřebí lovit ve smečce ten nejsilnější druh? Úvahy objasnil publicista Vladimír Socha.

Ničivé zemětřesení 1960 v Chile

Zemětřesení Valdivia Chile 1960 |foto:Český rozhlas

22. května 1960 zasáhlo Chile zemětřesení. Začalo v 15 hodin a 11 minut a trvalo 11 až 13 minut. Seismometry změřili jeho velikost na 9,5. Stalo se nejsilnějším zemětřesením v historii lidstva. Zahynulo 1650 lidí, jen díky tomu, že bylo očekáváno, to nebylo víc. Odehrálo se velmi blízko pobřeží a vyvolalo vlnu tsunami. Za 12 hodin dorazila na Havajské ostrovy, kde dosáhla výšky až 11 metrů, za dalších 11 hodin dorazila k Japonsku a dosáhla výšky 6 metrů. Prostřednictvím osudů jedné rodiny jsme mohli v Meteoru zemětřesení prožít z novu. Poslechněte si dramatizaci tehdejších událostí. Komentuje Jan Zedník z Geofyzikálního ústavu AV.