Meteor o nezničitelném tvorovi, sněhových bouřích a dinosaurech hinduistů

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas. 

Nahluchlý tvor z podzemí

Rypoš lysý je fascinující hlodavec. Udivuje svou úžasnou schopností přežít|foto:Shutterstock

Rypoš lysý je fascinující hlodavec. Udivuje svou úžasnou schopností přežít. Při nedostatku kyslíku dokáže jako jediný savec získávat energii spalováním fruktózy. Necítí bolest. Má pomalý metabolismus, takže je na svou velikost značně dlouhověký. Nebyla u něho pozorována rakovina a ani nárůst úmrtnosti s věkem.

Další objev ze světa pozoruhodných rypošů přinesl biolog prof. Jaroslav Petr. Tentokrát se týká jejich sluchu.

Největší sněhové bouře

Sněhové bouře se vyskytují v oblastech, které jsou v blízkosti velkých vodních ploch|foto:Fotobanka Unsplash

Není zima, která by nepřinesla aspoň jednu sněhovou bouři. Prudký vítr a všudypřítomný sníh znemožňuje orientaci a krajina se zahalí do bílé tmy.

Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem upozornil na paradox, kdy může zuřit sněhová bouře, aniž by sněžilo.

Je také zajímavé, že se sněhové bouře vyskytují v oblastech, které jsou v blízkosti velkých vodních ploch. Jak to spolu souvisí?

Jak vznikl legendární vůz Tatra 77

Dne 5. března 1934 kopřivnická automobilka Tatra představuje v Praze svůj zbrusu nový model Tatra 77. Všude budí senzaci. Proč? Především báječně vypadal. To díky aerodynamické samonosné karosérii testované už v aerodynamickém tunelu. Ale vynikala nejen plechařina.

Celé auto obsahovalo řadu dalších futuristických novinek, od páteřového rámu a výkyvných náprav až po motor. Jeho výkon 44 kW umožňoval cestovní rychlost až 145 km za hodinu. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Budeme jíst skládací těstoviny?

Při běžných podmínkách v domácnosti nám na tvaru těstovin nezáleží. Ale když si je chceme sbalit třeba na horskou výpravu, odradí nás, že 60 % sáčku tvoří vzduch. Pokroucené tvary těstovin jsou neskladné a zabírají místo.

Vědci ale přišli na způsob výroby naprosto placatých těstovin, které se samy rozbalí až ve vroucí vodě. Jak to celé funguje? Proč změní tvar? O tom hovořil dr. Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie AV.

Uctívali hinduisté dinosaury?

Kamenný reliéf znázorňující dinosaura na hinduistickém chrámu v Kambodži|foto:Shutterstock

Pro vědecký svět byli dinosauři objeveni počátkem 19. století. Prapodivná zvířata, která dnes na Zemi nejsou, začala budit velkou pozornost. V posledních letech se stále více ukazuje, že zkamenělé kosti nebo vejce nacházeli lidé už odpradávna. Někdy je používali jako artefakty ve svých chrámech.

To je i případ hinduistického chrámu v Indii. Jedna z uctívaných božských bytostí má dokonce dinosauří rysy. Je možné, že by už před staletími měli lidé povědomí o tom, jak dinosauři vypadali? Na toto téma hovořil publicista Vladimír Socha.

Jak si hrají opice?

Gibon s mládětem|foto:Fotobanka Unsplash

Hra může podle vědců sloužit ke stimulaci a posílení částí mozku, spojenými s učením a poznáváním, což jsou základní schopnosti vysoce společenských zvířat. Přestože se věří, že se primáti už rodí s kompletní sadou nervových buněk, má se za to, že zvířata si posilují spojení v mozku právě prostřednictvím her.

To jim pomůže adaptovat se a učit se nové dovednosti. Druhy, které si hrají, tak mají evoluční výhodu. Tuto i další zajímavé věci o hře opic jsme si četli z knihy Pozoruhodné objevy ze světa zvířat, kterou vydalo nakladatelství Grada.