Meteor o největší kroupě, podvádění chřestýšů a chemii karamelu
Poslechněte si:
- 01:26 Největší kroupa světa
- 13:15 První dalekohled
- 18:25 Dá se vesmír pozorovat z letadel?
- 32:17 Využívají chřestýši zvukový podvod?
- 39:05 Tvorba karamelu z pohledu chemie
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.
Největší kroupa světa
Představte si, že jdete po ulici a těsně vedle vaší hlavy spadne rychlostí přes 100 km/h kroupa o hmotnosti 1 kg. Ano, podruhé jste se narodili. Toto není vymyšlený případ. K pádu takto těžkých krup skutečně došlo.
Rekordní kroupa byla zvážena 14. dubna 1986 v Bangladéši. Jak těžké kroupy vznikají? Proč se v mraku pohybují po spirále? Dají se předvídat? Na tyto a další otázky odpovídal Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem.
První dalekohled
Jako první pohlédl do vesmíru dalekohledem italský astronom Galileo Galilei. Tento skvělý vynález mu umožnil spatřit to, co nikomu jinému před ním. Galilea tyto objevy tak proslavily, že má mnoho lidí dojem, že právě on dalekohled vymyslel. Není to pravda.
Rok před Galileem 2. října 1608 žádal o patent na dalekohled holandský brýlař Johann Lipperhei. Proč ho nikdy nedostal? A jak ho napadlo využít skleněných čoček ke stavbě dalekohledu? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Dá se vesmír pozorovat z letadel?
Na první pohled to vypadá jako úplný nesmysl. Letadlo se celé třese a otevírat okno za letu přece nejde. Jenomže astronomové skutečně speciálně upravené letadlo k pozorování vesmíru využívají.
Boeing 747 patří NASA a vše má technicky skvěle vyřešeno tak, že se obraz nechvěje. Létající observatoř s názvem SOFIA využil Norbert Werner, který působí v Brně na Masarykově univerzitě k výzkumu galaxií. Jak probíhal let a co objevil?
Využívají chřestýši zvukový podvod?
Chřestění využívá had k zastrašení nepřítele. Konec ocasu zdvihne do svislé polohy a rozkmitá ho s neuvěřitelnou frekvencí až 100 kmitů za sekundu. Horní polovinu těla zdvihne do oblouku a začne syčet.
Biolog prof. Jaroslav Petr popsal, jak si vědci všimli zajímavého jevu. Lidé, kteří hada slyšeli chřestit, měli pocit, že proti nim prudce vyrazil. Jenže se ukázalo, že se ani nehnul. Jen chřestění se zdálo být blíž. Experiment ukázal, jak to hadi dělají. Používají zvukový trik.
Tvorba karamelu z pohledu chemie
Když dáte krystalický cukr na pánev a budete ho stále více zahřívat, proběhnou v něm velké změny. Z pohledu chemie je karamelizace dosti složitý a nejednoznačný proces, při kterém vzniká řada různých sloučenin zodpovědných za typickou chuť a vůni karamelu.
Analýza odhalila, že postupně v karamelu vznikne na 300 sloučenin. To popisuje druhý díl četby z knihy Chemie na talíři Ondřeje Dvořáka, kterou připravuje nakladatelství Grada. Na konci Meteoru najdete soutěžní otázku a šanci knihu vyhrát.
Související
-
Meteor o komunikaci buněk, příbramském meteoritu a hadu, který vidí ocasem
01:27 Chcete vodu? Sázejte stromy 13:40 První muž na severním pólu 19:11 Jak komunikují buňky? 30:00 Příbramský meteorit revolucí v astronomii 43:06 Had, který vidí ocasem
-
Proč se říká „A přece se točí“?
„Eppur si muove!“ Neboli: „A přece se pohybuje!“ Tak doslova to před inkvizičním soudem řekl Galileo Galilei. Tedy prý.
-
Jak se rodí kroupy?
Kroupy vznikají ve velkých bouřkových oblacích, které dosahují až do velmi studených vrstev atmosféry. Tam může být minus 50 až minus 60 stupňů. Ale proč zrovna v létě?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.