Meteor o nejhlubší jeskyni, léčbě dryákem a zaříkávadle abrakadabra

19. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kde se vzalo zaříkadlo abrakadabra?
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:22 Nejhlubší zatopená jeskyně světa
  • 15:00 Planeta Země se těsně vyhnula katastrofě
  • 23:15 Jak Purkyně málem neobjevil buňky
  • 28:00 Kde se vzalo zaklínadlo abrakadabra?
  • 36:46 Chorobný strach Václava II. z otravy

Nejhlubší zatopená jeskyně světa

Pohled z Hranické propasti

První písemná zmínka o Hranické propasti pochází z roku 1580. Teprve roku 2016 se potápěč vydal více než 200 metrů pod hladinu jejího jezera k Zemi. Robot, kterého vyslal se potopil až do hloubky 404 metrů. Dál ho nepustilo lano. Jde tedy o nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyni světa! Jak ale mohla vzniknout?

Hlavní teorie říká, že ji postupně směrem zespoda vzhůru proleptala kyselka z nedalekých lázní Teplice nad Bečvou. Tým vědců teď ale provedl měření, podle kterých je hloubka propasti až 1 km a vznikla působením dešťové vody shora dolů. Důkazy předložil v Meteoru Doc. Jaroslav Kadlec z Geofyzikálního ústavu AV.

Planeta Země se těsně vyhnula katastrofě

V roce 2006 americká NASA vypustila dvojici sond k pozorování Slunce. Každá má jinou dráhu a postupně se dostaly až do pozice, že každá z nich pozorovala Slunce z jiného směru.

V roce 2013 dostala jedna ze sond STEREO přímý zásah slunečním plazmatem. Bylo obrovské štěstí, že oblak nesměřoval k Zemi. Co by se stalo? O tom hovořil prof. Miloslav Druckmüller z VUT v Brně.

Jak Purkyně málem neobjevil buňky

Jan Evangelista Purkyně v roce 1837

Purkyňova přednáška ze 17. září 1837 nesla název O stavbě tkáně mozkové a nervové. V ní předložil své představy o shodách a rozdílech v elementární stavbě živočichů a rostlin: „Tím způsobem se konečně uvede zvířecí organismus na tři základní formy: tekutou, zrnkovitou a vláknitou. Zrnkovitá forma pak uvádí nám na mysl analogii rostliny, která jak známo, skoro celá ze zrneček nebo buněk složena jest.“

A dále: „Vůbec odkazuje nás toto pojetí o zrnkovině organismu zvířecího na přísnější porovnávající studium fysiologie rostlinstva...“ Purkyně se zde dostal na samý práh formulace buněčné teorie. Připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek. 

Kde se vzalo zaříkávadlo abrakadabra?

První zápis abrakadabra, vpravo dole.jpg

Dejte si na krk amulet ve tvaru trojúhelníku a napište si do něj abrakadabra, brakadabra, rakadabra, akadabra, kadabra, adabra, dabra, abra, bra, ra  a a. Zaručeně vás ochrání proti malárii!

Tak vzniklo ve starověku zaříkávadlo, které se používá dnes při hře na kouzla. Velmi zajímavý historický původ mají i další: hokuspokus, sim sala bim nebo čáry máry. Věnoval se tomu biolog prof. Jaroslav Petr.

Chorobný strach Václava II. z otravy

Husí brk a zvracení, středověká metoda, jak dostat z těla špatné potraviny. Král Václav II. byl ve svých fóbiích zvláště důkladný a zvracení si čas od času vyvolával i několikrát týdně. Často použití kohoutího brku dle mínění králova nebo jeho lékařů bylo nedostatečné.

Václav II. na mozaice na litovelském gymnáziu

V těchto okamžicích se nechával věšet za nohy, hlavou dolů, aby opravdu vydávil veškerý přijatý pokrm a nápoje, a omezil tak na minimum riziko neblahé možnosti, že jídlo bylo otrávené. Mělo to smysl? To se dočteme v připravované knize Otrávené příběhy doc. Petra Klusoně z Ústavu chemických procesů Akademie věd.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související