Meteor o nejhlubší jeskyni, léčbě dryákem a zaříkávadle abrakadabra
Poslechněte si:
- 01:22 Nejhlubší zatopená jeskyně světa
- 15:00 Planeta Země se těsně vyhnula katastrofě
- 23:15 Jak Purkyně málem neobjevil buňky
- 28:00 Kde se vzalo zaklínadlo abrakadabra?
- 36:46 Chorobný strach Václava II. z otravy
Nejhlubší zatopená jeskyně světa
První písemná zmínka o Hranické propasti pochází z roku 1580. Teprve roku 2016 se potápěč vydal více než 200 metrů pod hladinu jejího jezera k Zemi. Robot, kterého vyslal se potopil až do hloubky 404 metrů. Dál ho nepustilo lano. Jde tedy o nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyni světa! Jak ale mohla vzniknout?
Hlavní teorie říká, že ji postupně směrem zespoda vzhůru proleptala kyselka z nedalekých lázní Teplice nad Bečvou. Tým vědců teď ale provedl měření, podle kterých je hloubka propasti až 1 km a vznikla působením dešťové vody shora dolů. Důkazy předložil v Meteoru Doc. Jaroslav Kadlec z Geofyzikálního ústavu AV.
Planeta Země se těsně vyhnula katastrofě
V roce 2006 americká NASA vypustila dvojici sond k pozorování Slunce. Každá má jinou dráhu a postupně se dostaly až do pozice, že každá z nich pozorovala Slunce z jiného směru.
V roce 2013 dostala jedna ze sond STEREO přímý zásah slunečním plazmatem. Bylo obrovské štěstí, že oblak nesměřoval k Zemi. Co by se stalo? O tom hovořil prof. Miloslav Druckmüller z VUT v Brně.
Jak Purkyně málem neobjevil buňky
Purkyňova přednáška ze 17. září 1837 nesla název O stavbě tkáně mozkové a nervové. V ní předložil své představy o shodách a rozdílech v elementární stavbě živočichů a rostlin: „Tím způsobem se konečně uvede zvířecí organismus na tři základní formy: tekutou, zrnkovitou a vláknitou. Zrnkovitá forma pak uvádí nám na mysl analogii rostliny, která jak známo, skoro celá ze zrneček nebo buněk složena jest.“
A dále: „Vůbec odkazuje nás toto pojetí o zrnkovině organismu zvířecího na přísnější porovnávající studium fysiologie rostlinstva...“ Purkyně se zde dostal na samý práh formulace buněčné teorie. Připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Kde se vzalo zaříkávadlo abrakadabra?
Dejte si na krk amulet ve tvaru trojúhelníku a napište si do něj abrakadabra, brakadabra, rakadabra, akadabra, kadabra, adabra, dabra, abra, bra, ra a a. Zaručeně vás ochrání proti malárii!
Tak vzniklo ve starověku zaříkávadlo, které se používá dnes při hře na kouzla. Velmi zajímavý historický původ mají i další: hokuspokus, sim sala bim nebo čáry máry. Věnoval se tomu biolog prof. Jaroslav Petr.
Chorobný strach Václava II. z otravy
Husí brk a zvracení, středověká metoda, jak dostat z těla špatné potraviny. Král Václav II. byl ve svých fóbiích zvláště důkladný a zvracení si čas od času vyvolával i několikrát týdně. Často použití kohoutího brku dle mínění králova nebo jeho lékařů bylo nedostatečné.
V těchto okamžicích se nechával věšet za nohy, hlavou dolů, aby opravdu vydávil veškerý přijatý pokrm a nápoje, a omezil tak na minimum riziko neblahé možnosti, že jídlo bylo otrávené. Mělo to smysl? To se dočteme v připravované knize Otrávené příběhy doc. Petra Klusoně z Ústavu chemických procesů Akademie věd.
Související
-
95. schůzka: Chorobopis krále Václava II.
Václav II... Třicátý Přemyslovec na českém trůně. Náš šestý král. Jaký vlastně byl? Bál se koček. Dostal hysterický záchvat, sotva zaslechl kočičí mňoukání.
-
Dá nám Slunce kosmickou facku?
Sluneční erupce jsou poměrně všedním úkazem. Vědci se zabývají otázkou, jaké následky by měla mimořádně mohutná erupce.
-
Purkyňovy buňky
Velké nervové buňky (neurony) v kůře mozečku. Buněčnou teorii formuloval český fyziolog, anatom, biolog, básník a filozof Jan Evangelista Purkyně v 19. století.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.