Meteor o mořských obrech, náboji elektronu a bakteriích s harpunami

Jak plavali plesiosauři?

Plesiosaurus byl půl tuny vážící plaz o délce těla 3,5 metru, který byl obávaným mořským dravcem v éře dinosaurů. Na dnešní poměry měl zvláštně uspořádané tělo, a tak se vědci zabývali otázkou, jak se pohyboval. Dnes to máme jednoduché. Pod hladinou můžeme všechny ryby nebo velryby při pohybu přímo pozorovat. Z vyhynulých živočichů ale paleontologové mají jen kosti. Přesto se jim podařilo pohyb plesiosaura rekonstruovat. Jak se pohyboval, popsal paleontolog Vladimír Socha.

Lze změřit náboj elektronu?

Elementární částice|foto: TheDigitalArtist, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Pokusy o zjištění elektrického náboje této elementární částice selhávaly a dávaly jen hrubý odhad. Byl zjišťován pomocí měření rychlosti pohybu oblaků nabitých vodních kapek v gravitačním a elektrickém poli. Z toho vycházel i všestranný americký fyzik Robert Andrews Millikan. Napadlo ho, že větší přesnosti v určení elektrického náboje by mohl dosáhnout při měření na jednotlivých kapkách, nikoliv na celých mlžných oblacích. Dne 31. srpna 1909 Millikan oznamuje, že změřil absolutní náboj elektronu. V dalších letech dospěl až ke skvělé hodnotě 1,592·10^-19 Coulombu s chybou 0,2 %. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Proč jiskří tramvaje?

Jízda historickou tramvají centrem Olomouce|foto:Vít Šoukal, Český rozhlas

I to souvisí s vodou a jejími vlastnostmi. Dr. Jan Havlík z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze popsal další skupinu anomálií. Každý si může zkusit položit na hladinu vody kancelářskou sponku. Přestože je ocelová, zůstane na hladině. Voda má totiž pružnou povrchovou vrstvu. Velmi záleží na teplotě vody. Jak chladne a blíží se nule, začne se její chování lišit od dalších kapalin. Mrznoucí voda pak může připravit složité překážky v dopravě.

Používají bakterie harpuny?

Bakterie|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Bílkoviny, odborně proteiny, se řadí mezi makromolekuly, které obsahují jeden nebo více dlouhých řetězců aminokyselinových zbytků. Plní v organismech širokou škálu funkcí, včetně katalýzy metabolických reakcí, replikace DNA, reakce na podněty, poskytování struktury buňkám a organismům a také transport molekul z jedné polohy do polohy druhé. Dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV popsal nový objev jakési proteinové harpuny. K čemu bakteriím slouží?

Muž, kterému vybuchla voda

Tzv. papiňák neboli tlakový hrnec nesmí chybět v žádné domácnosti. Už opravdu velmi dlouho pomáhá kuchařkám a kuchařům - od roku 1680. Jeho vynálezce Denis Papin byl neuvěřitelný smolař. Jeho život zaujal i Františka Jílka, a tak napsal rozhlasové pásmo, které Meteor vysílal roku 1972. A my si ho teď v rámci prázdninového vysílání připomeneme. Účinkují Karel Pech, Anna Pejskarová a Karel Kastner. Režie Karel Pech.