Meteor o minerální vodě, pohybu hadů a velrybích písních

Odkud pochází minerální voda?

Ruční pumpa na levém břehu řeky Bečvy pro čerpání teplické kyselky, přelom 19. a 20. století, pravděpodobně r. 1907 |foto:Ferdinand Helsner, archiv, CC0 1.0

Minerální pramen v Teplicích nad Bečvou je znám minimálně od roku 1580. Zajímavostí je, že minerální voda vyvěrá přímo do řeky Bečvy. Ještě před 100 lety ji lidé pili z pump vybudovaných přímo v korytu řeky.

Po roce 1930 byly pomocí vrtů vytvořeny nové prameny s lepším a bezpečnějším přístupem. Dodnes nebylo zjištěno kde voda zasakuje do země. Ví se, že v podzemí setrvává asi 30 let než doteče k vrtům. Doc. Milan Geršl pomocí izotopového složení vody nově odhadl, z jaké výšky voda k řece teče. Podrobnosti prozradil v Meteoru.

Patent na kinematograf

Kinematograf z konce 19. století |foto:Český rozhlas

Když bratři Lumièrové pořádali první veřejné filmové představení svého nového vynálezu, kinematografu, přišlo pouhých 35 zvědavců, slabá třetina sálu. Vstupného ve výši jednoho franku však nelitovali, naopak, nad pohybujícími se obrázky propukali v nadšení.

Mezi desítkou tehdy uváděných filmů byl i dodnes známý Příjezd vlaku, před jehož valící se lokomotivou prý diváci zděšeně prchali ze sálu. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Nový pohyb hadů

Přes sto let znají přírodovědci čtyři způsoby, jakými se hadi pohybují. Kromě klasického vlnitého pohybu existuje třeba pohyb harmonikový, který využívají velcí hadi.

Přeborníky jsou ale pouštní hadi, kteří prapodivným pohybem, při kterém se opírají na třech bodech svého těla, dokáží vyvinout rychlost až 30 km v hodině. V tichomořském ostrově Guam teď vědci přistihli bojgu hnědou, jak nevídaným způsobem šplhá po stožáru. Jak to dělá popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Velryby pomáhají geologům

Velryba|foto:Fotobanka Pixabay

Geologové zkoumají zemětřesení na dně oceánu po desetiletí. Až českého geologa Václav Kunu z Geofyzikálního ústavu AV napadlo, že ke studiu podpovrchových vrstev dna nemusí čekat na příchod zemětřesení. Stačí dobře poslouchat velrybí písně.

Hlasy velryb jsou tak mohutné, že se šíří na velké vzdálenosti a dokáží rozechvět seismometry. Václav Kuna svou novou metodu použil u západního pobřeží USA a dokázal prozkoumat profil dna až do hloubky tří kilometrů. Svůj převratný výzkum představil exkluzivně v Meteoru.

I ryby si povídají

Říká se „němý jako ryba“. Ano, většina ryb skutečně žádné zvuky nevydává. Existují ale fascinující druhy, u kterých jsou zvukové projevy nezbytné. Dokazuje to ve své knize biolog prof. Jaroslav Petr.

Knihu vydalo nakladatelství Dokořán a má název Desatero smyslů. V knize si na pokračování čteme, tentokrát o sluchu. Proč některé ryby vyluzují zvuky? A jak to dělají?