Meteor o migraci ptáků, vesmírných červích dírách a vnímání rovnováhy

Proč se ptáci stěhují tisíce kilometrů?

Albatros|foto:Pixabay

Po kroužkování, které dokázalo u řadu druhů ptáků určit, kam létají zimovat, přišla na řadu éra lokátorů GPS. Ornitologové tak znají přesné migrační trasy, rychlosti přeletu nebo počty zastávek na tahu. Z našeho území odlétá na dlouhé trasy asi 60 druh ptáků, polovina už nesla GPS lokátory. Jíl rudý létá zimovat do Indie a ukázalo se, že letí mnohem delší trasou, než by musel. Patrně kopíruje cestu, kterou se jeho druh postupně šířil z Asie do Evropy. Další překvapivá zjištění o ptačí migraci v Meteoru popsal dr. Jaroslav Cepák z Národního muzea.

První muzeum v českých zemích

Slezské zemské muzeum v Opavě |foto:F. Tichý

Kdo chce vidět zkameněliny, vycpaná vzácná zvířata nebo třeba sbírku motýlů, zajde si jednoduše do muzea. Jenže, co když u nás ještě žádné neexistuje? To byla roku 1814 smutná realita. A tak se parta nadšenců rozhodla, že to změní. dne 1. května 1814 v Opavě prostorách gymnázia společně otevřeli nejstarší veřejné muzeum na území dnešní České republiky. Dodejme, že Moravské muzeum v Brně vzniklo o tři roky později, v roce 1817, Národní muzeum v Praze ještě o rok později. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Podaří se objevit červí díry?

Červí díra |foto:CC0 Public domain

Označení díra evokuje otvor. Je pravda, že stejně jako v případě černých děr, jde o objekt, do kterého všechno padá. Má jít o zkratku v časoprostoru. Spojnici dvou vzdálených míst ve vesmíru. Možná o budoucí způsob cestování vesmírem. Zatím jde o pouhou teorii, protože červí díru ve vesmíru ještě nikdo neobjevil. Přesto přichází opavští astrofyzikové s nápadem, jak by šla červí díra ve vesmíru poznat. Hovořila o tom Debora Lančová ze Slezské univerzity v Opavě.

Nejrychleji se množící rostlina světa

Drobničky pokrávají hladinu jako žabinec|foto:Pavel Halla

Jmenuje se drobnička. Ze všech rostlin se nejrychleji množí. Zároveň je nejmenší. Na první pohled připomíná žabinec - zelené kuličky pohybující se na hladině sladkovodní plochy. Vědci přečetli genom drobničky a zjistili, že je velmi chudý. Rostlina například vůbec nemá základní geny, které mají jiné rostliny. Co přesně stojí za její schopností rychle se množit? Toto tempo je tak obrovské, že za ideálních podmínek by rostlina během pouhých 4 měsíců zabrala objem celé zeměkoule! Tvrdí to biolog prof. Jaroslav Petr.

Mohl se ankylosaurus převrátit na záda?

Ankylosaurus byl nízký, obrněný ještěr s doširoka rozkročenýma předníma i zadníma nohama. Takový „tank“ s ocasem zakončeným kyjem. Dostat ránu třeba do nohy, to musel nepřátelská dravý dinosaurus přinejmenším odkulhat. Přesto tvar jeho těla svádí k pochybnosti. Co vás napadne, kdy vidíte proporce tohoto dinosaura? Co kdyby se třeba v zimě na ledu převrátil na záda? Asi by třepal krátkými nožičkami, ale bylo by to marné. Jako když převrátíte na záda brouka. V tu chvíli by se stal snadnou kořistí masožravců. Jako prostřený stůl. Co na tuhle úvahu říká odborník na dinosaury Vladimír Socha?

Jak vnímáme rovnováhu?

Tréning rovnováhy|foto:Tomáš Kohout,Český rozhlas

Jedním z důležitých smyslů je pro člověka rovnováha. Bez ní bychom nemohli chodit, běhat ani jezdit na kole. Byla by znemožněna většina sportů. Zajímavé schopnosti zvířat popisuje ve své knize biolog prof. Jaroslav Petr. Knihu vydalo nakladatelství Dokořán a má název Desatero smyslů. V Meteoru si z knihy čteme a každý týden vyhlašujeme soutěž.