Meteor o magnetech pod kůží, myšicích a komunikaci stromů
Poslechněte si:
- 01:08 Magnety a pozitrony pod kůží
- 12:33 Myšice nočními zloději
- 23:39 Kdo vlastně jsem?
- 34:48 Co ruší lodní kompasy?
- 41:10 Mluví spolu stromy?
Hovoří chemik Miloslav Polášek, zoolog Jan Andreska nebo neurolog František Koukolík. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek.
Magnety a pozitrony pod kůží
Rentgenové záření bylo prvním způsobem, jak se podívat pod lidskou kůži bez nutnosti ji rozříznout. Zobrazovalo ale jen husté části, zejména kosti. Dnes umíme využívat i magnetickou rezonanci nebo pozitronovou emisní tomografii. Obě metody pracují na jiném principu a mají své výhody i nevýhody. Především každý z nich používá jiný druh kontrastních látek. Čeští vědci pod vedením dr. Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie AV ale přišli s nápadem nové kontrastní látky, která umožní spojit obě metody dohromady.
Myšice nočními zloději
Představte si, že na chatě ve spíži máte pytel slunečnicových semínek. Tedy měli jste. Po příjezdu zjistíte, že po semínkách není ani památky. Pochutnal si na nich nějaký živočich a žhavým kandidátem je myšice. Na rozdíl od myši je nemožné ji lapit třeba do sklenice od okurek, protože z ní vyskočí. Tyto skvělé skokany a šikovné zloděje nám představil zoolog Jan Andreska, který s nimi má odmala osobní zkušenost.
Kdo vlastně jsem?
Odpověď se zdá být jasná: No přece já. Ale co to znamená – já? Ukazuje se, že záleží na tom, kde žijete. Na Západě se často říká: Buď sám sebou. Na Východě spíš: Buď s námi. Dnes už víme, že tyhle rozdíly nejsou jen v knihách. Věda, která zkoumá mozek v různých kulturách, ukazuje, že naše představy o „já“ nejsou univerzální. Náš mozek – to, jak vnímáme svět, pamatujeme si tváře, nebo zvládáme emoce – to všechno se formuje podle toho, kde jsme vyrostli a v co věříme. Co na to všechno říká neurověda popsal MUDr. František Koukolík.
Co ruší lodní kompasy?
V roce 1843 vyplula v Británii první zaoceánská loď se železnou kostrou obšitá železnými pláty. Jednou z takových lodí budoucnosti byl i parník Tayleur, který roku 1854 vyrazil z Liverpoolu na svou první plavbu do Austrálie. Hned pozítří se dostal do obrovské bouře a prakticky neovladatelný narazil na skalnaté pobřeží ostrova Lambay, který měl ležet desítky mil od plavební trasy! Ze zhruba 660 lidí na palubě přežila slabá třetina. A takřka stejným způsobem ztroskotalo rok před tím pět dalších námořních železňáků.
Záhadu vyřešil až 21. června 1855 britský námořník William Scoresby - vše bylo vinou kompasů rušených železnou konstrukcí lodí. Ale co s tím? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Mluví spolu stromy?
Když 25. října 2022 nastalo částečné zatmění Slunce, byli na něj kromě astronomů přichystání i biologové. V italských Dolomitech měli nainstalovány detektory, které měřily biopotenciály stromů. Chtěli vědět, jestli se během zatmění změní aktivita stromů. Nestačili se divit. Už 14 hodin před zatměním, se začala utlumovat rychlost přenosu mízy a stromy, jakoby reagovaly synchronizovaně. Umí snad zatmění předvídat? Komunikují spolu? Kontroverzní studii představil biolog prof. Jaroslav Petr.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka