Meteor o léku proti virům, chobotnicích a chování mangust
Poslechněte si:
- 01:05 Najdeme léky proti virům?
10:52 Úžasné schopnosti chobotnic
22:35 Svět řízený pravděpodobností
29:14 Na dovolenou s matematickým modelem
38:40 Používají metodu cukru a biče i zvířata?
44:50 Může na měsíci pršet?
Hovoří molekulární genetici Václav Pačes a Jan Pačes, matematik Petr Klán nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Záludné otázky z astronomie čte Marek Holý.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.
Najdeme léky proti virům?
Proti bakteriím je máme. Už sto let víme třeba o penicilinu. Látka zabije bakterii, ale člověka nechá na pokoji. Tzv. antibiotik máme celou řadu. Hodně nám pomáhají. Někdy jsou jedinou nadějí na léčbu. Jenže existuje spousta nemocí virového původu, třeba ebola, chřipka, encefalitida, neštovice, mononukleóza, rotavirové průjmy či spalničky. Moc by se nám hodilo mít proti nim nějaká antivirotika.
Bohužel, připravit takové látky se vědě zatím nepodařilo. Ani proti covidu nemáme zaručeně účinný lék. Proč je těžší bojovat proti virům než proti bakteriím? Nad tím se zamýšlí prof. Václav Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV.
Úžasné schopnosti chobotnic
Genetici často objeví gen, jehož funkci neznají. Ale mají skvělou možnost podívat se na jiné formy života, na jiné živočichy, jestli nemají podobný gen. Podobný gen totiž obvykle zastává podobnou funkci.
Právě díky takovému srovnávání se dr. Jan Pačes dostal od studia genetické výbavy lidského oka až k chobotnicím. Tito mořští hlavonožci ho fascinují na tolik, že nám o nich do Meteoru přišel říct ty nejzajímavější vlastnosti.
Svět řízený pravděpodobností
Představte si, že máte teploměr, který umí měřit nekonečně přesně teplotu. Kdyby měřil teplotu ohřívané vody, ukazoval by plynulý nárůst teploty? Rostlo by poslední číslo za desetinou čárkou pěkně popořadě od jedné, přes dvojku, trojku, čtyřku, stále víc? Kvantová fyzika říká, že ne. Rostla by po skocích – kvantech. A jevy kolem nás se dějí jen s určitou pravděpodobností.
Elektron není kulička létající kolem atomového jádra po kružnici. Elektron se vyskytuje zároveň všude kolem jádra, jen na určitém místě s vyšší pravděpodobností. S tímto revolučním pohledem přišel poprvé 25. června 1926, tedy před 96 lety, fyzik Max Born. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Na dovolenou s matematickým modelem
Některé matematické výpočty jsou velmi složité. Protože i svět kolem nás je složitý. Matematika ale dokáže zjednodušovat pomocí tzv. modelů. Třeba dobu jízdu pražským metrem si lze díky modelu snadno vypočítat.
Počet ujetých stanic vynásobte dvěma a vyjde vám čas v minutách. Podobné modely se mohou hodit i na dovolené. Jaké? O tom hovořil matematik doc. Petr Klán.
Používají metodu cukru a biče i zvířata?
Mangusty jižní žijí v norách a vytvářejí skupiny, díky kterým si dokážou lépe sehnat potravu i se ubránit. Role ve svém společenství mají rozdělené. Ve chvíli, kdy většina mangust hrabe v podzemí, jedna či dvě hlídkují. V případě nebezpečí zahvízdají. Vědci ale zjistili, že mangusty vydávají zvuky, i když se nic neděje. Proč?
Zajímavý pokus ukázal, že dávají ostatním vědět o své důležité hlídce a očekávají za to večer odměnu. Naopak mangusty, které nepracovali dobře čeká trest. Jak celý systém odměn a trestů funguje, popisoval biolog prof. Jaroslav Petr.
Může na měsíci pršet?
Asi si říkáte, co je to za podivnou otázku? Nemůže! Nejsou tam mraky, vzduch, kapalná voda. Zkrátka to nejde. Přečtete si otázku ještě jednou a tentokrát se soustřeďte na pravopis.
Ve slově Měsíc, se píše velké „M“, pokud hovoříme o našem nejbližším kosmickém sousedu, jako o kosmickém tělese. Malé „m“ mají všechny ostatní měsíce Sluneční soustavy. V otázce je „m“ malé. V takovém případě je odpověď na otázku: ano!
Měsícem, kde prší, je Saturnův Titan. Jenže tam neprší voda. Co tedy? Tím se zabývá druhý díl nové knihy 100+1 záludných otázek z astronomie nakladatelství Aventinum, jejímiž autory jsou Zdeněk Mikulášek, Pavel Gabzdyl a Miloslav Druckmüller.
Související
-
Meteor o účincích LSD, chytrém červu a hře chobotnic
01:22 6000 let geometrie 10:55 LSD a halucinace 17:05 Einstein mezi červy 24:30 5000 exoplanet 33:29 Spadne nám na hlavu kosmická stanice? 42:42 Jak si hrají chobotnice?
-
Meteor o Saturnově tajuplném měsíci, paroháčích a svítícím slizu
Jak se vyrábí zelený svítící sliz? Když byl ondřejovský teleskop nový. Tajuplný Saturnův měsíc Enceladus. Paroží dává jelenům zabrat. Technický div světa v Nizozemí.
-
Meteor o snech chobotnic, síle vakua a ovlivnění stárnutí
01:25 Mají chobotnice sny? 10:33 Překvapivá síla vakua 15:29 K čemu sloužila památka Stonehenge? 30:24 Můžeme ovlivnit své stárnutí? 40:33 Jak zvířata vnímají bolest?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
