Meteor o koupání v přírodě, jídle ze vzduchu a klokánčím Metuzalému

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Jak se v přírodě koupat?

Koupání v přírodě|foto:Ryan Christodoulou, Fotobanka Unsplash, Licence Unsplash, ©

Začaly letní prázdniny, doba dovolených a cestování. Do přírody vyráží spousta lidí. Příroda ale z takové velké návštěvnosti radost nemá. Někdy stačí poměrně malá změna, abychom jí ušetřili zbytečných útrap. V Meteoru proto během letních prázdnin uvádíme cyklus, který by šel výstižně nazvat „Jak NE do přírody“.

Moderátoři Meteoru Kateřina Březinová a Petr Sobotka si zahrají na výletníky, kteří se nevědomky dopustí přešlapu, na což je upozorní strážce přírody Ondřej Vítek. Dnes se zaměříme na to, jak se v přírodě koupat. Lze do vody všude? Nevadí opalovací krémy?

Jídlo ze vzduchu

Německý fyzikální chemik Fritz Haber, nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1918, je také považován za otce chemické války|foto:Profimedia

Když by za vámi přišel jistý holohlavý muž a tvrdil by, že dokáže vyrobit živiny pro rostliny ze vzduchu, jak byste se tvářili? Vaše důvěra by byla jistě na tom úplně nejnižším bodě. Vidíte, a stalo se to.

Před 113 lety, 2. července 1909, chemik Fritz Haber představuje přímou syntézu amoniaku ze vzdušného dusíku. Jak tento na první pohled podezřelý experiment probíhal? To jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Proč se papoušci dožívají vysokého věku?

Některé druhy papoušků se dožívají až 30 let. Čím by mohla být tato dlouhověkost způsobena?|foto:Dušan veverkolog, Fotobanka Unsplash, Licence Unsplash, ©

Průměrný věk dožití živočichů je přibližně úměrný jejich velikosti. Existují ale výjimky. Například některé druhy papoušků se dožívají až 30 let. Čím by mohla být tato dlouhověkost způsobena?

Je to tím, že jsou inteligentní a dokážou se vyhnout nástrahám? Nebo je potřeba mnoha let, aby se vyvinul jejich poměrně velký mozek? Nebo se musí dožívat vysokého věku, protože mají potomky až v pozdním věku?

Vědci provedli rozsáhlý pokus, aby zjistili, která z teorií je správně. Popsal nám ho biolog prof. Jaroslav Petr.

Prašivka – nová celebrita zoo

Prašivka dostala od chovatele Davida Valy stejné jméno jako krysa, která hraje významnou roli ve třetí knize o Harrym Potterovi Vězeň z Azkabanu. I Prašivka v Zoo Praha se do značné míry kryse podobá a působí poněkud olysalým dojmem. Navíc je stejně jako ta potterovská opravdu velice, velice stará. Dalo by se říci, že prožila už dva životy za sebou.

Není to ovšem krysa, nýbrž vačnatec. Samička klokánka krysího. Táhne jí už na 13. rok, přičemž v přírodě se příslušníci jejího druhu dožívají 5 až 6 let. Další zajímavosti o zvláštním obyvateli pražské zoo přiblížil ředitel Miroslav Bobek v četbě ze své připravované knihy Ryšavý knihovník a další zápisky ředitele zoo.

Sherlock Holmes a vyděrači

Sherlock Holmes vždy využíval vědecké postupy. Není tedy divu, že se tato postava objevuje i v Meteoru. Autory téměř tří desítek případů byli buď spisovatel Rudolf Čechura nebo hlavní redaktor Meteoru Josef Kleibl. Zveme vás k poslechu kriminálního případu, ve kterém nahlédneme do mysli geniálního detektiva. Pojďme rozehrát šachovou partii. Případ se jmenuje Sherlock Holmes a vyděrači. K poslechu je jako stream mezi 2. a 9. červencem 2022.

Čtěte také

Rudolf Čechura: Sherlock Holmes a vyděrači

Účinkují: Svatopluk Beneš, Jaroslav Spal, Jiří Holý, Petr Pospíchal, Václav Stýblo, Karel Koloušek a Jan Teplý. Scénář Rudolf Čechura, píseň Petr Skoumal, Jan Vodňanský, režie Ladislav Rybišar. Premiéra 22. září 1979