Meteor o hudbě v mozku, vynalézavých mravencích a prvním dinosauru

Jak lidský mozek vnímá hudbu?

Náš mozek má mnoho neuvěřitelných schopností. Od zvířat se lišíme například kulturou, k níž patří i hudba. Kde ale v mozku sídlí centrum hudby a jak funguje?

Hudba|foto:Fotobanka Pixabay

František Vyskočil z Fyziologického ústavu AV, který je zároveň vášnivým hudebníkem, vzal do studia své housle a ukázal, že mozku nezáleží na výšce tónu ani rychlosti a stejně pozná melodii známé písničky. Aktivita mozku při poslechu hudby je pozoruhodná a každá mozková polokoule vnímá hudbu jinak.

První lék proti schizofrenii

Léčba těla je v porovnání s léčbou duše hračka. Duše není vidět a její stav neukáže žádný rentgen ani vzorek krve. 

Logo|foto:Český rozhlas

Psychiatrie měla krušné začátky. Schizofrenie byla ještě v polovině minulého století těžkým oříškem.

Dokud nepřišel jeden člověk s chemickou látku, po jejímž podávání mohla polovina pacientů opustit ústav! Od události uběhlo 67 let. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Mravenci používají nástroje

Vědci provedli pokus, ve kterém umístili do nádobky cukerný roztok, který je pro mravence neodolatelnou lahůdkou. Mravenci si do něj spokojeni lezli a pili. 

Čtěte také

Někteří mravenci v Amazonii dokážou skákat, inspirují inženýry

Jsou lehcí a dokáží chodit po hladině. Jenže vědci snížili povrchové napětí a nově příchozí mravenci se utopili.

Co myslíte, že udělali ti zbývající? Vzdali se nadějí na pochoutku? Ne! Vymysleli způsob, jak se pomocí písku k cukernému roztoku dostat! Experiment nám popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Jak vypadal první dinosaurus?

Dinosauři se objevili na Zemi přibližně před 250 miliony let. Jejich veleúspěšná éra pak trvala 130 milionů let. Jako to všechno začalo? Jak vypadal úplně první dinosaurus?

Logo|foto:Český rozhlas

Dokážeme najít nejstarší známé zkameněliny, ale ty úplně nejstarší nemáme. Přesto vědci říkají, že první dinosaurus byl veliký asi jako králík a vědí o něm několik podrobností. Jak to mohou vědět, když ho nikdy nikdo neviděl a nemáme jedinou jeho kost? O tom hovořil publicista Vladimír Socha.

Proč je dřevo tak pevné?

Roste jako dříví v lese, říkává se o dítěti, kterému je dopřáváno příliš volnosti. Je to nespravedlivé – vůči dřevu. Vždyť dřevo roste ve skutečnosti jako vysoce organizovaná struktura podle přesného plánu! Skládá se jako každá živá tkáň z buněk. Ty jsou však tak protáhlé, že vypadají jako vlákna.

Povšimněte si: dřevo je současně tuhé, pevné a lehké, to proto, že nosná vlákna jsou dutá. Tyto a další zajímavosti o dřevu, ale i kostech, jsme si četli v knize Materiály a člověk prof. Miroslava Raaba, kterou vydala Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně s podporou Nadace Rudolf.