Meteor o dvojím účinku vitaminů, životě ve vesmíru a spolupachateli kůrovce

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Může mít vitamin dva různé účinky?

Představte si, že vám lékař doporučí začít užívat vitamin D. Z lékárny si přinesete lahvičku a na příbalovém letáku je napsaná doporučená denní dávka. Jenže pokyn od lékaře zní: užívejte jednu velkou dávku týdně, ne 7 menších dávek každý den v týdnu. Možná se podivíte, jakou by to mohlo mít výhodu. A dokáže vůbec tělo tak velkou dávku zpracovat? Na tyto otázky odpovídal prof. František Vyskočil z Fyziologického ústavu AV.

Pořádek v názvech rostlin a živočichů

Rostliny|foto:Shutterstock

Přírodovědec to měl ještě před třemi staletími těžké. Vědeckých názvů pro každou rostlinu tehdy fungovalo hned několik, často květnatých a dlouhatánských, především však nejednotných tak, že si dva botanici ani nemohli pořádně poklábosit. Avšak schylovalo se k nápravě: dne 15. července 1735 švédský botanik a přírodovědec Carl Linné uzavírá spisek Systema naturae. Zavádí především systematické dvojslovné názvosloví organismů.  Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Najdeme někdy ve vesmíru život?

Najdeme mimozemský život?|foto:Shutterstock

Ve Sluneční soustavě život kromě pozemského není, aspoň o něm nevíme. Jenže planet u jiných hvězd známe přes 5000. Jaké jsou šance, že nalezneme mimozemský život? Odpovídal dr. Vladimír Kopecký z MFF UK. Problematika je komplikovaná a jde především o to, jak složitý život máme na mysli. Výskyt bakterií ve vesmíru je pravděpodobnější, než existence jiné inteligentní civilizace.

Kulíšek, který se nedává na hlavu, ale houká

Kulíšek trpasličí je nejmenší sova na světě |foto:Shutterstock

Kulíšek je nejmenší evropskou sovičkou. A také se nejmenší jmenuje. Tedy plným názvem – kulíšek nejmenší. U laické veřejnosti může jméno kulíšek vzbuzovat pocit roztomilosti, ale nenechme se ošálit. Nejedná se o žádného něžného tvorečka. I když je jen o něco větší než vrabec domácí, neváhá napadnout i mnohem většího vetřelce. Zážitky zoologa Karla Pecla s kulíškem čte Miloň Čepelka.

Proč houba pomáhá kůrovci?

Následky kůrovce|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Lýkožrout smrkový je postrachem českých lesů. Hlavně v letním suchém období, kdy jsou stromy ve špatné kondici, může nadělat velkou škodu. Biolog prof. Jaroslav Petr hovořil o novém výzkumu přírodovědců, který zjistil, že kůrovec má při své zhoubné činnosti mocného pomocníka. Je jím houba. Strom to má ohromně těžké, odolávat takovému loupežnému spojenectví. Nový objev bychom ale mohli využít ve prospěch stromů.

Lékařský tulák Paracelsus

Jmenoval se Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim, nicméně do historie vstoupil pod jménem Paracelsus. V oboru lékařství jde o pojem. Reformoval medicínu, aby byla, dalo by se říct, víc vědecká. Počátkem 16. století šlo o velký pokrok. Zároveň šlo o velmi složitou osobnost, se kterou téměř nikdo nevydržel. Otevřeně zpochybňoval autority své doby, což mělo špatný vliv na jeho kariéru. Tato osobnost zaujala  Josefa Kleibla, zakladatele a dlouholetého redaktora Meteoru natolik, že v roce 1989 nechal natočit šestidílnou dramatizaci o životě Paracelsa. Lékař leží na smrtelné posteli, vzpomíná na svůj život a hlavou mu hlodá svědomí…

Scénář napsala Helena Benešová, mistrem zvuku byl Miloslav Turek, režie se ujal Ladislav Ján Uhrin. Účinkují: Eduard Cupák, Josef Červinka a Radovan Lukavský.