Meteor o dvojhvězdách, zkamenělých včelách a němé žábě

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Proč hvězdy rády žijí v páru?

Okem lze na obloze spatřit asi 6000 hvězd. Většina není osamělá, hvězdy preferují život ve dvojici, trojici či ještě větším počtu. Čím je to způsobeno? O tom hovořil prof. Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Ukazuje se, že zásadní roli hraje vznik hvězd, kdy se původní velké molekulové mračno začne smršťovat, zahřívat a roztáčet. Samostatná hvězda má menší šanci na vznik. Co se přesně v mračnu děje?

První umělé vyvolání radioaktivity

Radioaktivita|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Některé chemické prvky se rozpadají. Říká se jim radioaktivní, protože při tom vyzařují neviditelné záření o vysoké frekvenci. Jde o prvky těžké, které mají v jádře tolik protonů a neutronů, že jen tak tak drží pohromadě. Čas od času se některá z těch částic z jádra uvolní. Jde o přírodní proces. Ale nešlo by vyvolat radioaktivitu uměle u jinak stabilních prvků? Přesně to napadlo fyzika Enrica Fermiho před 89 lety. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Zkamenělé včely samotářky

Existují včely, které celý život prožijí samy. Nazývají se včely samotářky nebo také solitérní včely. Dokonce jich existuje větší počet druhů než klasických včel. Doklady o nich nacházíme v dávné minulosti Země. Existují naleziště bohatá na zkamenělé komůrky včel. Ukazuje se, že se včely po desítky milionů let téměř neměnily. Dosáhly snad dokonalosti hned na počátku evoluce? O zkamenělých samotářských včelách hovořil dr. Radek Mikuláš z Geologického ústavu AV.

Jak se dorozumívá němá žába?

Žába (ilustrační foto)|foto:Shutterstock

Vědci se vydali do Tanzanie hledat jistou žábu, ale našli úplně jinou, která je překvapila. Přestože má na bradě měch jako jiné žáby, nevydává žádné zvuky. Kvákání je přitom pro žáby klíčovým způsobem komunikace a hraje podstatnou roli při námluvách. Jak se mohou tyto němé žáby potkávat? Biolog prof. Jaroslav Petr popsal nejasnosti, které odborníci mají, i objev zvláštních fousků na tváři těchto žab.

Máme na planetě vody dost?

Zeměkoule|foto:Pixabay, Licence Pixabay

V posledních letech slýcháme stále častěji o suchu, které postihuje různé regiony. Země prochází klimatickou změnou, která znamená i změnu v rozložení vody. Ale pozor! Množství vody je na planetě stálé, mění se jen její skupenství a poloha.

Těžko bychom hledali na Zemi něco důležitějšího, než je voda. Proto se Meteor vodě věnuje každý týden až do letních prázdnin. Ve čtrnácti pokračováních čteme v repríze z knihy hydrogeologa Zbyňka Hrkala O lidech a vodě.