Meteor o DNA mamutů, prvním mobilu a vejcích dinosaurů

3. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mamut v Muzeu mamuta
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:24 Rekordně stará DNA mamutů
  • 11:22 Jak vypadal první mobil
  • 16:37 Snášeli dinosauři měkká vejce?
  • 25:53 Záhada zbarvení kání
  • 35:52 Jak se zvířata v přírodě orientují?

Co prozradila rekordně stará DNA mamutů?

Model mamuta v muzeu v kanadské Victorii

Věčně zmrzlá půda na Sibiři funguje pro paleontology jako přírodní mrazák. Dokáže uchovat zbytky zvířat statisíce let. Vědci provedli analýzu zubů tří mamutů. Jeden z nich zemřel před 600 tisíci roky, další před 1 milionem a 300 tisíci roky a poslední dokonce před 1 milionem a 650 tisíci roky. U všech tří se povedlo provést analýzu DNA a provést její rekonstrukci. Padl tak rekord ve stáří DNA, kterou se ještě podařilo přečíst. Co v DNA vědci našli, to nám prozradil biolog prof. Jaroslav Petr.

Jak vypadal první mobil

Mobilní volání

Byl velký jako cihla, vážil 1 kilogram, ale zapsal se do dějin. 3. dubna 1973 proběhl první hovor pomocí mobilního telefonu. Elektrotechnik firmy Motorola Martin Cooper se přitom inspiroval v televizi. V roce 1965 se v americké televizi objevil špionážní seriál Dostaňte agenta Smarta, v němž spolu postavy na dálku zcela samozřejmě komunikují pomocí přenosného telefonu. Víte jak dlouhý hovor byl s prvním mobilním telefonem možný? Nebo jak dlouho se nabíjel? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Snášeli dinosauři měkká vejce?

Zkamenělá dinosauří vejce

Na dnešní Zemi jsou všechna velká zvířata savci – rodí živá mláďata, která pak sají mateřské mléko. Dinosauři ale kladli vejce. Nacházíme je zkamenělá dodnes. Ostatně vejce známe od dnešních ptáků, kteří jsou vývojovými potomky dinosaurů. Zajímavé je, že nedávné objevy ukázaly na možnost, že některé druhy dinosaurů kladly vejce s měkkou skořápkou. Pravděpodobně to bylo zcela běžné u prvních dinosaurů, kteří se na naší planetě vyvinuli. Podrobnosti přinesl publicista Vladimír Socha.

Záhada zbarvení kání

Káně lesní

Káně lesní byla letos vyhlášena Českou společností ornitologickou Ptákem roku. Ornitolog Zdeněk Vermouzek nás seznámil s největší záhadou těchto ptáků. Mezi všemi ptáky mají nejširší paletu zbarvení. Od bílé až po tmavou. Při tom barva vůbec nezáleží na tom, kde pták žije nebo čím se živí. Káním, které jsou barevně někde uprostřed, se při tom daří lépe a logicky by ostatní zabarvení měla evolučním tlakem vymizet. Nestalo se tak. Proč mají káně i méně výhodná zbarvení, se zatím neví.

Jak se zvířata v přírodě orientují?

Vruboun s kuličkou trusu

Zvířata nemají k dispozici žádné mapy a atlasy. Při putování krajinou, často na velké vzdálenosti, musí spoléhat jen samy na sebe, a na to, co se naučila. Využívají k tomu celou paletu různých postupů. Některé z nich znějí až neuvěřitelně: pouštní mravenci počítají kroky, brouci vrubouni se orientují podle hvězd. Tyto a mnoho dalších druhů živočichů popisuje ve své knize biolog prof. Jaroslav Petr. Knihu vydalo nakladatelství Dokořán a má název Desatero smyslů. V Meteoru si z knihy čteme a každý týden vyhlašujeme soutěž.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související