Meteor o chemických vazbách, DNA ve špercích a zelených mužíčcích

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Nový druh vodíkové vazby

Vodíková vazba hraje v přírodě velkou roli. Například v základní životní tekutině, vodě. V této vazbě jsou sdílené vodíkové atomy. Co přesně se na úrovni elementárních částic děje, nebylo úplně zřejmé. Čeští vědci, mezi nimi i Pavel Hobza z Ústavu organické chemie a biochemie, nejprve teoreticky a pak i v laboratoři ukázali, že definice vodíkové vazby není správně a musí se změnit. A to už podruhé.

Proč na sebe housenka láká predátora?

Housenka|foto:Shutterstock

Představte si, že by zajíc vyzývavě poskakoval před liškou a pokřikoval „že mě nechytíš“. A liška by každého takového zajíce chytila a sežrala. Jako první vás jistě napadne, že by to bylo od zajíce hloupé chování, a jako druhé si pomyslíte, že by tím pádem zajíci dávno vyhynuli. Přitom podobně se chová housenka lišaje tabákového. Sama láká ploštice, které ji pak sežerou. Paradox nám objasnil biolog prof. Jaroslav Petr.

Strojová výroba papíru

Kdysi dávno bylo jedinou možností, jak pořídit kopii knihy, ji opsat. Písař bylo povolání, které zvládl jen výjimečně pečlivý a nadaný jedinec. Ohromným pokrokem byl vynález knihtisku. Jenže masové výrobě knih bránila zásadní věc – levný papír. 9. září 1798, tedy před 225 lety, francouzský vynálezce Louis-Nicolas Robert oznamuje vynález strojové výroby papíru. Jak jí dosáhl? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Lze přečíst DNA ze starých šperků?

Šperky|foto:Shutterstock

Zkuste se vžít do role archeologa. Ve starém hrobě najde kostru, která má na ruce náramek. Je naprosto jasné, že náramek je oné osoby, když ho nosila. Ale co v situaci, kdy jsou v pohřebišti pozůstatky třiceti lidí a šperk se válí osamocen. Komu patřil? Bylo nemožné to určit. Jenže teď přišli genetici s novou metodou. Dokázali ze starého šperku – zubu jelena, analyzovat DNA majitelky. Podrobnosti přinesl genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV.

Podivné letní počasí

Tornádo|foto:Profimedia

Nejteplejší červenec v historii moderního měření. 9 tornád. Přelom července a srpna místy chladnější než Silvestr. Letošní léto si s námi obzvláště pohrávalo. Meteorolog Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem nám potvrdil, že léto bylo jako na houpačce. Česká tornáda naštěstí nepřinesla tolik zkázy. Kde se ale vzal onen chladný vzduch? A může za letošní letní počasí globální oteplování?

Jsou zelení mužíčci žlutí?

Sršeň |foto: Ralphs_Fotos, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Malí zelení mužíčci prý obývají planetu Mars. Proč malí, nevíme, ale proč zelení, to svou logiku má. Prý když mají barvu rostlin, dokáží zpracovávat sluneční světlo pomocí fotosyntézy. Zajímavé je, že vědci teď přišli na to, že sluneční energii dokáže získávat i sršeň východní a obejde se zcela bez zelené barvy. Píše se o tom v knize autorského kolektivu pod vedením prof. Petra Kulhánka. Kniha se jmenuje Hledání a vydalo ji nakladatelství AGA. V Meteoru z ní čte Libor Vacek.