Meteor o bahenních sopkách, sobím oku a stuhovém blesku

Jsou na Marsu bahenní sopky?

Detailní záběr na povrch Marsu z vozítka Perseverance|foto:NASA/JPL-Caltech

Bahenní sopka je tvar zemského povrchu vytvořený periodickými erupcemi bahna, vody a plynů, zejména uhlovodíků. Vzniklý tvar připomíná plochý kužel sopky. Bahenní sopky mají rozměry od jednotek metrů po stovky metrů na výšku a kilometry na šířku. Už stručný popis z Wikipedie vylučuje, že by tyto sopky mohly být i na jiné planetě. Vody tolik nikde není a uhlovodíky jsou dokladem života. Přesto fotografie Marsu naznačují, že bahenní sopky jsou i na něm. Dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV provedl několik experimentů, jak by se bahno na Marsu chovalo, protože tam kapalná voda zároveň vře i mrzne.

Stavěli se dinosauři na zadní?

Film Stevena Spielberga Jurský park v roce 1993 ohromil svět. Realistické vyobrazení oživlých dinosaurů bralo dech. Mnoho fanoušků, mezi které patří i paleontolog Vladimír Socha, si všímá i detailů. V jedné scéně si například gigantický býložravý dinosaurus stoupá na zadní nohy, aby se dostal k potravě do vyšších pater stromu. Nové vědecké výsledky přinášejí odpověď na otázku, zda by toho byl opravdu schopen.

Jak vypadá mozek?

Lidský mozek|foto:Profimedia

Představa, že lidská duše sídlí v srdci, skončila, když původem chudý farmářský synek Thomas Willis dne 20. ledna 1663 dává v Londýně do tisku latinské pojednání Anatomie mozku, k níž přidáno popsání a používání nervů. Anatomie vyšla napřesrok a ustavila nový medicínský obor neurologii. Celkem vyšla třiadvacetkrát a učilo se z ní až do 19. století. V pětačtyřiceti letech se Willis stal nejbohatším mužem Oxfordského hrabství a nejznámějším lékařem Anglie. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Mají sobi „zimní“ oko?

Sob|foto:Unsplash, Licence Unsplash, ©

Každý řidič ví, že zejména v určitých obdobích roku hrozí po setmění srážka se zvěří. Naštěstí o sobě dávají srnky vědět svítícíma očima. Podobně jako odrazky dokáží vracet světlo ke zdroji. Souvisí to se schopností zvířat vidět v noci. I sobí oko to dokáže. Vědci studovali, proč sobí oko v létě svítí žlutou a v zimně modrou barvou. Velmi zajímavý výsledek představil v Meteoru biolog prof. Jaroslav Petr.

Jak vzniká stuhový blesk?

Bouře, blesky|foto:Shutterstock

Na některých fotografiích je možné spatřit blesk, který je jakoby rozmazaný. Při bližším prozkoumání zjistíte, že nejde o kaz, ale skutečný jev. Několik blesků se pohybuje skoro po stejné dráze. Jsou jen mírně posunuté. Tento tzv. stuhový blesk je dokladem toho, že stejným vodivým kanálem může proletět několik výbojů za sebou. Ing. Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry popsala, jak blesky vznikají a že nejjasnější záblesk míří od země směrem vzhůru.

Zachrání vysavače oxidu uhličitého klima?

Továrna|foto: DragonDash, Pixabay, Licence Pixabay, ©

V posledních letech Evropou rezonuje téma green deal, neboli zelené dohody - o tom, aby Evropa dosáhla pomocí série opatření do roku 2050 klimatické neutrality. To znamená především snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % vůči stavu v roce 1990. Úkol je to obtížný i nákladný a vyžaduje celou řadu opatření. Pomoci by mohla i nová technologie. Budují se lapače oxidu uhličitého, které CO2 z atmosféry ukládají do podzemí. Budou mít dostatečný výkon? Nepotřebují příliš mnoho energie? Píše o tom Petr Daniš ve své knize s názvem Klima je příležitost. Čte Jan Kovařík.